Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Etnologie práva

40%
2 1
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Etnologie práva

Podtitul: Teze ke studiu práva z mezikulturní perspektivy



Poprvé vydáno celosvětově: 1997

Nejnovější vydání:
Nezjištěno / Jiné - 1997
ISBN: 80-902058-4-4
Počet stránek: 144
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné (1997) 80-902058-4-4 144

Nakladatel: Set Out

Studie amerického etnologa českého původu, stojícího u zrodu nové právní disciplíny - antropologie (etnologie) práva, přináší zcela nový pohled na povahu právní vědy. Na rozdíl od klasické právně-teoretické doktríny, která spojuje vznik práva se vznikem státu, dokazuje existenci práva již v kmenových společnostech. (Založil/a: Nemo)

(více)  

Štítky

více  
Leopold Pospíšil Leopold Pospíšil
*26.04.1923


Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jatox
40% 40% 40% 40% 40%
  14. 4. 2015, 15:47
Název knihy je celkem zavádějící k tomu očekávání, který byste mohli mít. Není to totiž nějakej přehled nebo učebnice, po jejímž přečtení byste měli nějakej přehled o tom, co je teda u různejch společností univerzální, co častý, výjimečný apod., co se vůbec nějak "právně" v různejch společnostech řeší (všechno, co se vymyká?) a tak různě. Nedozvíte se ani různý zajímavosti rozmanitosti v oblastech práva nebo nějakej vývoj práva...
Zkrátka v knize se nedozvíte nic o tom, co etnologie práva ZJISTILA. (kromě jednoho hodně špatnýho částečnýho příkladu.. a možná to je tím, že zatím nejzistila nic moc:D)
Kniha prostě pojednává o tom, CO ten obor má řešit a hlavně JAK.
Jenže...

Takže popořadě... nedozvíte se žádnou kloudnou definici práva, přestože autor hnedka na začátku má meganudnej a ne úplně přehlednej elaborát na téma "jak blbě definovali autoři přede mnou právo". Zakončí to teda tak, že on to definuje čtyřma atributama, který tam musej bejt. No ale je to dost divný, protože prostě hledá definici, která by měla pasovat i na kmenový společnosti. Nedělá to ale obráceně... Nestanoví si nějaký znaky a nehledá, jestli se to objevuje všude. Naopak, jako argument toho, proč odmítá jiný definice a představuje vlastní je, aby se to dalo použít na všecky společnosti. To se mi zdá jako docela zvláštní, no... ale budiž, nějak implicitně tam pak asi říká, že v každý kmenový společnosti, když se podíváme pod povrch, se řešej konflikty třetí stranou, která je nějakou autoritou atd atd, ale na tom začátku mi to nějak chybělo takový nějaký shrnutí a vysvětlení, proč teda definuje právo zrovna podle těch čtyřech věcí. Navíc ten rozjezd je fakt děsnej a ze solidarity ke čtenářoj by tam prostě mohlo bejt nějaký lidský uvedení, možná naznačení jeho definice, protože na tu se pořád tak nějak čeká, a přitom kde nic tu nic, v jedný kapitole říká, jak to nikdo neuměl definovat, v další vysvtěluje tři možnosti studia práva, a zase jen říká, proč ty první dva sou blbě. Přičemž mi třeba přijde, že dostatečně nevysvětluje, proč je ta druhá možnost špatná, protože argumenty má fajn, jenže se mi zdá prostě divný, že by to někdo vyvozoval fakt tak, jak autor říká. Prostě mi přijde, že se nemusí vylučovat tzv. živý právo, to, jak to vypadá ve skutečnosti s tím, jesi to vyvozuje z právních rozhodnutí (třetí typ), a to včetně těch citací, co tam uvádí, tak to není úplně tak jasný, že by to žádnej předchozí autor takhle taky nechápal. No a až další kapitola konečně tak nějak vypovídá o autorově definici práva, jenže v tom se už dávno ztratíte a návalu pojmů a argumentací možná nezpozorujete, že se konečně dostáváte k autorově definici:D V úvodu do týhle kapitoly říká, že se bude snažit říct to, co přináší jejich výzkum etnologům práva. No a to se mi zdá, se moc nedozvíte. Což vlastně souvisí s tím, jak jsem už psala, že se vlastně nedozvíte, proč teda vymezuje zrovna tyhle čtyři atributy, jak na to přišel atd. Jinak ale tahle kapitola je docela fajn, a ani ta předchozí není špatná.
Dál se dozvíte to, že každá soc. skupina má svoje právo a taky vztah tzv. zvykovýho a autoritářskýho práva.
No zdá se, že ty všecky teoretický věci se daj shrnout do pár vět a celkem to dává smysl.
Když to ale vydržíte a dostanete se až na kap. 7, tak tam teprv začíná sranda.
Tam nastává to hlavní, co asi chtěl autor svou knihou říct... popsat svou mega nejlepší metodu výzkumu.
Když to shrneme, autor tam pár věcí vysvětlí, a zbytek úplně moc ne. Takže tam začne popisovat, z čeho se jako inspiruje, a jak to aplikuje na to svoje, ale to je tak všecko. Pokud neznáte nějakou trapnou komponentní analýzu, tak si ani neškrtnete, protože vám zbytek knihy bude připadat jako jedna sračka za druhou. Autor tam sice asi 40x opakuje, co teda dělá, ale proč probůh používá pořád ty samý termíny, takže prostě jakožto laik vám to vůbec nepomůže? No a pak je to super, začne popisovat druhy pozemků, který nějak to pozemkový právo určitý společnosti řeší, no a dokud je to tahle taxonomie, tak moc není co řešit. Jenže pak se tam začnou plácat další dělení věcí, který prostě tak nějak s tím souvisej, ale vlastně vůbec nechápete, o co de.
No trošku přehánim...po druhým čtení už je to trochu lepší:D ale furt platí, že je to divně napsaný a stejně tam není žádnej extra závěr ohledně tý metody. Prostě všecko rozškatulkujete, no..ale co s tím? A ani si moc neumim představit, jak by se to dalo komparovat s dalšíma společnostma, jak pořád říká, že to je to hlavní, aby to vůbec šlo. No a prostě taaak. Je to príma, že autor v podstatě asi vymyslel novou metodu a možná vlastně celou disciplínu, ale prostě je to celý divný a uznávám, že můj výplod tady slouží spíš mý úlevě než výstižnýmu a přehlednýmu popisu, co teda na tom tak divný je.