Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Egypt ve světle teorie kultury

87%
4 3
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Egypt ve světle teorie kultury
Autor:


Nejnovější vydání:
Oikoymenh - 1998
ISBN: 80-86005-05-8
Počet stránek: 78
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 3x v přečtených
v knihovně 3x v knihovně
k přečtení 3x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Oikoymenh (1998) 80-86005-05-8 78

Publikace německého egyptologa, který patří k nejvýznamnějším znalcům náboženství a náboženské literatury starověkého Egypta. (Založil/a: Barabura)

(více)  

Štítky

více  
Jan Assmann Jan Assmann
*07.07.1938

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  23. 12. 2016, 16:55
Pro mě v prvé řadě návrat k mé velké lásce z dob gymnaziálních let - starověkému Egyptu, a to hned v podání jednoho z nejpovolanějších. I když se mi kniha četla poměrně dobře, tak přesto všechno najednou nemám slov, kterými bych stručně a jasně shrnul, co jsem získal a tak navnadil další ke čtení. Informací je prostě příliš. Jsem schopen spíše heslovitého podání – cirkulární a lineární vnímání času, historicko-kulturní vznik a vývoj Staré, Střední a Nové říše, kdy nejprve se vše formuje, poté prohlubuje a následně přechází z pohledu „na sebe a do sebe“ na intenzivnější „vnímáni okolí“ s expanzí a rozvinutou zahraniční politikou. Nebo způsob jiného prožívání víry a fungování náboženství ve srovnání s Blízkým Východem či starověkým Řeckem. Mám v hlavě vířící kotel myšlenek a obtížně se mi je daří pochytat a zkrotit. V každém případě jsem byl fascinován, vtažen autorem do děje, kdy naštěstí pro mě mnohá jména panovníků / bohů či míst, kde se co odehrávalo, nebylo díky stále ještě fungující paměti až zas takovým problémem. Vemi mě zaujala myšlenka ohledně semitských Hyksósů (pocházejících z palestinsko-fénické oblasti), „fungujících“ v druhém přechodném období v nilské deltě, kteří zde jsou dáváni (pro mě poprvé, co jsem to kdy četl) do souvislosti s tou větví (odcházející z Egypta), která se spojuje v Palestině s místními kmeny za vzniku „lidu“ Izraele, čehož právě tento národ využívá zpětně při formování svých dějin / získání legitimity, kdy tato větev je vlastně nejen hlavní, ale také jediná, která je v Bibli uvedena (vyvedení Mojžíšem). Ale po Freudově pojetí Mojžíše a izraelských dějin mě už asi nepřekvapí nic. Čeká mě od autora další kniha – Egypt, takže se mám na co těšit.