Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Neočekávaná cesta

40%
2 2
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Neočekávaná cesta

Podtitul: O konverzi z buddhismu ke katolickému křesťanství


Autor:
Originální název: Unexpected Way
Poprvé vydáno celosvětově: 2002

Nejnovější vydání:
Centrum pro studium demokracie a kultury - 2010
ISBN: 978-80-7325-240-3
Počet stránek: 216
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 2x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 4x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Centrum pro studium demokracie a kultury (2010) 978-80-7325-240-3 216

Zpověď profesora religionistiky, bývalého čelního propagátora buddhismu o důvodech jeho konverze k římskokatolické církvi. Autor z novotomistických pozic ostře napadá buddhismus, jehož neudržitelnost vidí v nepřekročitelnosti vlastního sobectví jakožto konečném východisku, ale diskutuje i s filosofií postmodernismu, jež zavádí člověka do bezvýchodnosti subjektivismu a relativismu.
Proti tomu klade víru v objektivní, jasně poznatelnou pravdu a mravní hodnoty. Kniha zaujme neskrývaným osobním zaujetím i provokativními tématy, jako je neomylnost církve, nutnost „netolerance“ církve nebo otázky spásy duše zvířat, antikoncepce či přítomnosti Boha v hašiši. (Založil/a: Laponka)

(více)  
Paul Williams Paul Williams
*1950

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

jatox
60% 60% 60% 60% 60%
  22. 12. 2013, 22:25
Tak toto je celkem výživný. Dobrej tréning kritickýho a logickýho myšlení. Nacházela jsem tam skuliny, i když můžou bejt mimo. Třeba autor v určitou chvíli sklouzne taky k tomu kritizovanýmu "prostě to tak je", na což neznáme odpověď a najednou to je to tajemství, který přece k náboženství patří. To jo, ale v tom případě to ono tak bejt nemusí a může to bejt všechno jinak. Ale je fakt, že autor toto nepopírá. Prostě říká, že se MU to zdá pravděpodobný. A pak v knize kritizuje subjektivismus, kterej je přece tolik omylnej a nemůžu na něm základat svou víru a morálku...:) Takžeee i to, že přistoupim na křesťanskou morálku, vyžaduje, že s tím subjektivně budu souhlasit a souznít, že je to tak správně. No nic... Dost možná je to taky projev egoismu, ale téměř slovy autora, nevidim o nic racionálnějšího na tom věřit bezmezně nějaký vnější autoritě, církvi, složený z hříšníků, než sobě. Že to má posvěcení od Sv. Petra nebo Pavla nebo odpusťteminevimkoho, to mě jaksi nepřesvědčí.

Dočtete se jakejs takejs racionální výklad nejen toho, proč věřit v Boha, ale i Ježíšova zmrtvýchvstání. Pro nepokřtěnýho a člověka nepraktikujícího křesťanství možná bomba. Nicméně nemám znalosti, ani chuť ověřovat, jestli řečený je pravda. Tušim, že se tam psalo, že vzkříšení nemůže bejt konstrukt, protože v žádný jiný kultuře se to předtím neobjevilo. No a to je kec jak panelák. Takže jak můžu vědět, jestli věřit zbytku?

Byla to celkem zkouška mýho vlastního přesvědčení, a kdyby bylo smetený ze stolu, podobně jako buddhismus, nevim nevim... asi bych musela konvertovat.:-D I když asi by to nebylo úplně svobodný řečený Ano, ale spíš ano plný strachu.
Velmi doporučuju všem, který nějakým způsobem přitahuje buddhismus jako představa mírumilovnýho náboženství. Čistě pro vidění věci z druhý strany. Zajímalo by mě, co by na takový otázky odpověděli západní, no vlastně i nezápadní buddhisti. Ale i tak je mi jasný, že neznám podrobně všechny "články víry"-nebo jak to nazvat buddhismu a ani bible. A tím pádem nemůžu posoudit, jestli něco zásadního autor nevynechal nebo nedezinterpretoval. I když, asi by neměl, že:) A i teď, to co málo vim, nemůžu se ubránit dojmu, že má autor hodně jednostrannej pohled. Ve východních náboženstvích tomu nemusej říkat Bůh, ale když se do toho zakoumáme, zjistíme, že jde o stejnej princip. I když Pól řeší právě případnou ne/mírumilovnost stvořitele.

Dost zajímavý stanovisko, proč když křesťanství = katolicismus, a vlastně ortodoxní katolicismus. Sice je pravda, že jsou různý překlady a tak (a hlavně tam je jen to vybraný), ale pokud má bejt bible nezpochybnitelná autorita, pak budou mít různý jiný směry dost problém obhájit, proč povolujou něco, co katolictví zakazuje apod. Pak to totiž začíná bejt náboženství subjektivní, což je něco proti podstatě samotnýho křesťansví. Asi. Nebo aspoň to tak autor podává. Je fakt, že křesťanství je založený hodně na odtranění subjektu a přijetí objektivní pravdy. (I když jak jsem už naznačila, podle mě subjekt prostě nemůže zmizet.) Ale zároveň je zajímavý, že spousta duchovních a mniši atd. jdou hlavně k těm zážitkům, přičemž autor to tady zpochybní, že to vůbec není primární cíl tohohle náboženství, protože to je stavení vlastních subjektivních zážitků nad žití v rodině - církvi.

(Myslim, že by byl autor dost nešťastnej, kdyby udělal celosvětovej průzkum tzv. křesťanů, a asi i katolíků, kolik lidí by podle odpovědí na zásadní otázky opravdu kategorizoval jako křesťany a katolíky.)

No a jak se dočtete i v předmluvě, je to opravdu napsáno celkem nekriticky s prvotním nadšením po konverzi, takže očekávejte sousloví jako "neomylná církev", což se samozřejmě v historii už xkrát vyvrátilo. A co když nastala v překladu a výkladu nějaká naprosto zásadní chyba, a já dělám něco, co Bůh nechce? Ne, nemáte se spolehnout na svoje svědomí. To je hovno. Spolehněte se jen na církev a její výklad Bible, jinak nejste opravdový křesťani.

Ono je dost možný, že jsem to taky jen nepobrala tak, jak bych mohla, kdybych byla inteligentnější a vzdělanější. A buď bych s autorem víc souhlasila, nebo ne. Těžko říct. No mám k tomu asi milion co říct a diskutovat, ale to sem asi nepatří.
Ale přijde mi, že vyvozovací argumenty Pól docela zvládá, nicméně ty původní možná občas plavou na vodě. Takovýto "a to je prostě pravda, protože to tak prostě je", ikdyž zároveň "není o nic méně racionálnější myslet si něco jinýho". A taky pokud budu zastávat jinej, a podle mě možná častější názor, že v náboženství nejde primárně o nesubjektivitu a sdílení ve společnosti, ale o lásku, sjednocení a harmonii s veškerenstvem, proč by jakýkoliv jiný náboženství mělo bejt to nesprávný, zatímco jediná katolická církev je ta pravá? To je jen detail, je to jen o "pojetí" víry, role náboženství. A podle toho pojetí se ale dostáváme do úplně jinejch sfér a vývodů.
Každopádně dost podnětná četba, i když ne úplně snadná.