Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dopisy Kafkovi

80%
4 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dopisy Kafkovi Originální název: Dopisy Kafkovi
Poprvé vydáno celosvětově: 2013

Nejnovější vydání:
Motto - 2013
ISBN: 978-80-7246-847-8
Počet stránek: 208
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 6x v přečtených
v knihovně 1x v knihovně
k přečtení 6x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Motto (2013) 978-80-7246-847-8 208

Fiktivní korespondenční román inspirovaný životem Mileny Jesenské ... nejlíp Tě vidím z dálky, v onom jasnozřivém okamžiku, když Ty ještě nevidíš mě. Tehdy jsi mi nejbližší, tehdy jsi mi nahý, protože Tě vnímám sebou neporušeného. Tak Tě vidím i teď na náměstí... čekáš, napjatý, nervózní a šťastný. Jak vím, že jsi právě takový? Jsem právě taková. Skoro běžím, abys mě nevyhlížel ani o vteřinu déle. Padnem si do náruče, je to tak samozřejmé, pro Tebe možná překvapivé, ale já přece jsem Tvoje nečekanost, Tvoje náhlá vášeň, dětská bezprostřednost. Tvoje naléhavá ženskost. Pak od sebe odlítnem. Usmíváme se teď jen mírně, prohlížíš si mě. „Vypadáš nádherně!“ „A ty zdravě!“ (Založil/a: alča87)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

togaf
80% 80% 80% 80% 80%
  13. 11. 2014, 11:46
Obermannová měla vynechat citace skutečných dopisů a byla bych spokojenější. Její Milena a ta reálná totiž používají jiný styl psaní (krátké "moderní" vyjadřování versus dlouhá květnatá souvětí). Kafkovi citace zapadají mnohem lépe.
prkali
  31. 5. 2016, 20:41
Na Kafíčko s Irenou Obermannovou

O spisovatelce Ireně Obermannové se ví, že se nebojí projevovat své city, i když by si okolí přálo, aby to nečinila. Její poslední kniha s názvem Dopisy Kafkovi dokazuje, že se nebojí ničeho.
Čtenáře v ní bere na výlet do intimního světa Mileny Jesenské, která se už v mladém věku rozhodne svou něžnou náklonností zavařit Franzi Kafkovi. A nejen jemu.
Už první věta Dopisů má dostatečný odpich k tomu, aby strčila do kapsy kdekterý klasický literární otvírák. Oslovení "milý Kafko, Kafíčko,mívám sny jak háďata" je příslibem budoucích zážitků a na publikum cílí přesně. Pokud kohokoliv z čtenářů někdy napadlo při pohledu na tvář pochmurného literáta použít zdrobnělinu, je nutné, aby si knihu okamžitě pořídil. Fotomontáž na přebalu, na níž autorka vypadá jako Kafkova laskavá slovanská maminka, je přitom samostatnou hodnotou. Padne-li knížka náhodou do rukou kafkologům či emancipovaným ženám, k nimž se paní Obermannová dozajista sama řadí, doporučuje se jim při četbě věnovat zvýšenou pozornost systolickému tlaku.
Irena Obermannová je autorkou žánrové literatury, konkrétně toho jejího druhu, který se zabývá city, vztahy a prožitky. Zatímco ušklíbat se nad červenou knihovnou je pitomé, autorka k ní přistupuje s odvahou, jakou musí projevit autor fantasy, když se rozhodne svými slovy převyprávět Hawkingovu Stručnou historii času. Na cti mu přitom, bohužel, nepřidá ani to, že ji nejspíš doopravdy četl - stejně jako se Obermannová věnovala Jesenské a Kafkovi.
Z koláže poznatků o psychice a osudu komplikované ženy a z touhy po intelektuálním poplácání po zádech vychází hlavní hrdinka Jesenská jako náctiletá příslušnice emo proudu (jsem taková zvláštní, nikdo mi nerozumíamůj otec je blbec) a Kafka... No, na společnou dovolenou by člověk takového patrona vzal dost nerad.
Zatímco jiné autorky červené knihovny, například Rosamunde Pilcherová, nabízejí čtenářkám vynalézavé romantické zápletky, jež někdy neskončí ani svatbou, případně se neobávají trochy porna, Obermannová píše už od prvních Deníků příběh ženy, která prožívá sama sebe. Narativ tradičně obohacuje o soubor oblíbených stylistických prvků, které se starají o tzv. umělecký švuňk: citoslovce hraničící s echolálií, řečnické otázky, na které čtenář při vší dobré vůli neví, co by řekl, a sny.
Divoké holčičení Ireny Obermannové navíc dokáže v čtenářkách probouzet velmi nesesterské reakce. Autorka tohoto textu po několika stranách zatoužila dlouze pohovořit s libovolnou vědeckou pracovnicí technického zaměření. Vedle představ hrdinky Jesenské o ženském údělu totiž působí i GabraaMálinka, povedené dcerky spisovatelky Amálie Kutinové, jako příručka pro posluchačky gender studies. Zatímco Gabra je "klučičí" a Málinka "jemná", spisovatelčina Jesenská musí být v souladu s moderním pojetím ženské duše oboje, přičemž si důkladně střeží to nejméně snesitelné z obou světů. Tuší, že by se s některými věcmi neměla veřejně svěřovat, přesto bude čtenáře (a Kafku) otravovat fází rozpuku svých ňader a ranými úvahami o vagíně.
Votázce ženské emancipace přitom Jesenskou v knize zklamává málo radikální Eliška Krásnohorská. Na otázku, proč se u žen tolik dbá na to, jak vypadají, Krásnohorská nedokáže přesvědčivě odpovědět, a dokonce má snad cosi proti nošení kalhot, toho palčivého symbolu šovinistického útlaku. Gymnazistka Jesenská se však z frustrace vzápětí oklepe a po několikahodinovém ladění zevnějšku vyrazí s kamarádkami balit na kolonádu mladé české vlastence, přičemž provozují smíšky, stydění a všeobecnou roztomilost. Pokud by se oba detaily nevyskytovaly na téže dvoustraně, snad by zapadly, jenže podobných úsluh prokazuje ObermannováJesenská našemu pokolení tucty. Tzv. ženskou literaturu přitom dorazí tvrzením, že se jí věnuje málo pozornosti, protože je vlastně hlavně o citech, jimiž se okoralý mužský svět odmítá zabývat.
Přesto badatelské činnosti a umělecké licenci Ireny Obermannové v Dopisech Kafkovi nelze upřít jistý výsledek. Vknize po svém odpovídá na jednu ze zásadních kafkovských otázek: proč je nám Kafka blízký i po tolika letech a napříč časovými pásmy? Jak to, že mu rozumí Čech, Američan i Japonec? Inu, Kafka byl nejspíš takový plachý, melancholický blázínek - jako ty originálnější z nás.
Autorka je čtenářka
(Datum: 28.8.2013 Autor: ZUZANA VÁLKOVÁ Zdroj: Lidové noviny Rubrika: Kultura Strana: 06)