Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Scény z venkovského života

74%
4 7
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Scény z venkovského života
Autor:
Originální název: Tmunot me-chajej ha-kfar
Poprvé vydáno celosvětově: 2009

Nejnovější vydání:
Paseka - 2013
ISBN: 978-80-7432-284-6
Počet stránek: 123
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 11x v přečtených
v knihovně 4x v knihovně
k přečtení 7x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Paseka (2013) 978-80-7432-284-6 123

Kdo je muž, který Arjeho přesvědčuje, že se má zbavit své staré matky a dům výhodně prodat? Jaký původ mají záhadné zvuky ozývající se zpod domu bývalého politika Kedema? A kam zmizela starostova manželka poté, co manželovi zanechala vzkaz, aby se o ni nebál?
Cyklus místem i postavami propojených povídek upoutá výstižným obrazem lidské samoty a nejistoty, traumat dnešní izraelské společnosti i mistrně navozenou atmosférou. (Založil/a: Moreanne)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Ronnie
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 6. 2015, 23:34
Při čtení této knížky jsem měla pocit, jako by do ní autor vložil cosi Čapkovského a Nerudovského. U povídek z jedné a druhé kapsy i u Povídek malostranských jsem totiž měla pocit, že jinak ani jejich povídky, příběhy skončit nemohly. Nemohlo to skončit happyendem, nemohlo to ani vyústit v nereálně dramatický závěr. A to z jednoho prostého důvodu. Jedná se o příběhy ze života, o příběhy obyčejných lidí...
Amos Oz ve Scénách z venkovského života popisuje příběhy lidí, které spojuje život v izraelské vesnici Tel Ilan. V oné obyčejnosti hrdinů a v jejich každodenní rutině vnímám právě prvek tvorby již zmíněných autorů a i (ne)konce povídek izraelského autora bych okomentovala větou "Život jde dál..."
Dvě poslední povídky se od těch ostatních ovšem zásadně liší. Především nejsou psané v er-, ale v ich- formě a z jejich "zvláštnosti" a odlišnosti od ostatních příběhů mi běhal mráz po zádech. Abych řekla pravdu, tyto povídky si neumím vysvětlit. Nerozumím tomu, co vedlo autora k tomu, aby tyto povídky do knihy zařadil a především si nejsem jistá tím, co jimi chtěl autor říci, co je jejich hlavní myšlenkou. Chtěl jimi snad upozornit na morální úpadek? Možná...
Kvůli tomu, že mi uniká poslání posledních dvou povídek, ovšem nebudu snižovat hodnocení celé knihy. Celkový dojem z četby bych ohodnotila plným počtem hvězdiček.
Slarque
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 8. 2015, 11:51
Málokterá kniha má přesnější název. Autorovi ani tak nejde o příběhy, jako o lidi a atmosféru místa. Takže ho nezajímá, jak to dopadne a místo pointy začne vyprávět o někom jiném. Občas mě napadlo, že by Oz mohl psát horory – Kopání, Ztracený i Zpívání jsou od nich jen krůček (případná pointa by je buď musela takto žánrově zařadit nebo úplně shodit). U druhých dvou jmenovaných to ještě zvýrazňuje vyprávění v první osobě. To platí i pro poslední čtyři stránky skrývající se pod názvem Kdesi daleko v jiné době, což je dost panoptikální scéna z jakéhosi pekla na Zemi. Nejdřív se mi zdálo, že je kniha moc útlá, ale po těch posledních čtyřech stránkách už jsem nechtěl, aby autor zašel ještě někam dál. Vynikající, i když by mi to bez toho závěrečného příspěvku připadalo lepší (takže zhruba čtyři a půl hvězdičky).