Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Pravda o zkáze Sodomy

98%
5 8
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Pravda o zkáze Sodomy
 Všechny obaly
Pravda o zkáze Sodomy
 Všechny obaly
Autor:
Originální název: Pravda o zkáze Sodomy

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Nezjištěno / Jiné - 1992
ISBN: 80-85272-03-2
Počet stránek: 773
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 5x v oblíbených
v přečtených 8x v přečtených
v knihovně 8x v knihovně
k přečtení 8x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné (1992) 80-85272-03-2 773
Československý spisovatel (1968)

Podobenství o mechanismech moci, manipulování davu, vyvolávání hysterie, politických procesech, o změně kvetoucího města v trosku plnou nenávisti, bídy a fanatismu. Daleko více než na historickou Sodomu má rozsáhlý román evidentně na mysli události v zemích komunistického bloku, např. SSSR, ale protože byla napsána a poprvé vydána v šedesátých letech, nemohla pojmenovat tyto věci zcela přímo.

Rozsáhlé dílo se člení do tří částí (Milenci, Proces, Lotova žena) a ty dále na číslované kapitoly. Je uvedeno prologem o záměrech vypravěče, kterým je nejvyšší městský písař Difat, vzdělaný starší muž, požívající v Sodomě značné vážnosti. Stal se postupně učitelem všech osobností, které se nějakým způsobem na osudech starozákonního města podíleli. Sodoma byla kvetoucí a šťastnou pospolitostí, kde stejně důležitou roli hrála práce pro její hospodářský i duchovní rozvoj a vyhledávání tělesných rozkoší, jejichž nevázanost a neskrývanost nevzbuzovala pohoršení, ať byly jejími aktéry příslušníci různých či stejných pohlaví (rovněž vypravěč se netají svou homosexualitou). Změna přichází až s narůstáním mocenských ambicí městské církve Beránka Spasitele, která se po vymýcení pohanských zvyklostí stává jediným uznávaným náboženstvím. Román začíná zdánlivě nevýznamnou událostí: v hodině siesty je církevní Gardou Beránka Spasitele zatčen mladý pár za to, že milováním v olivovém háji překročil zákaz veřejné nahoty. Zásah církevní hierarchie do kompetencí městského senátu se tak stává záminkou konfliktu, k němuž se již delší čas schylovalo. Mocenské ambice vedou hlavu církve velekněze Chuse k vytvoření a rozšíření obrazu vymyšleného nepřítele, pohanského města Betsuru. "Hrozba" ze strany Betsuru pak skupině kolem Chuse slouží k ospravedlňování teroru ve vlastní pospolitosti. Narůstání moci církve, které se projevuje v nesmyslných zákazech a vyhlášeních, je provázeno obecným úpadkem mravů a hospodářství, jenž vede až k válce všech proti všem a v polemice k biblickému výkladu představuje vlastní příčinu zkázy celého města. Zachrání se pouze Lot, slabošský první muž světské moci, jeho dvě dcery a Difat. Ten opouští uzavřené město v ženském převlečení a vydává se za Lotovu ženu Abichail, která zatím přijímá smrt v hořící Sodomě jako trest za svůj podíl na jejím pádu. Difat sleduje z dálky zánik Sodomy, aby o něm podal zprávu příštím pokolením.

Román je průhlednou alegorií o principech vzniku a fungování totalitaristických mocenských mechanismů. Jakkoliv postihuje obecné souřadnice problému, je vazba na domácí historické zkušenosti více než zřejmá. Dějiště příběhu je pouhou kulisou, autor nemá ambice vytvořit historicky věrný obraz, vztahy mezi postavami, motivace jednání a jejich jazyk jsou zcela moderní. Podobnost politických reálií je silně aktualizující a někdy překrývá i historickou lokalizaci příběhu (průběh politických procesů s nepohodlnými, návrat "napravených" z vězení, denunciace rodičů vlastními dětmi, destruktivní role přisuzovaná v novém řádu intelektuálům, úvahy o obsahových rozdílech mezi pojmy lid a lidé). Nejvýraznějším nositelem aktualizovatelných vlastností je hlavní osoba vypravěče. Ten totiž v mládí s příznačnou horlivostí zaváděl církevní učení, které se na sklonku jeho života stává prapříčinou zkázy milovaného města. Difat je schopen následně přesně definovat a popsat zhoubný vliv narůstající totalitní moci, nedokázal však v počátcích její eskalace podniknout žádná protiopatření. Alegorický pohled na lidskou přizpůsobivost, zbabělost, neschopnost odporovat zlu na jedné straně a bezuzdnou touhu po moci, její prosazování všemi prostředky na straně druhé působil na konci 60. let jako čtenářsky velmi přitažlivý. Část kritiky román odsoudila za domněle falešný pohled na historickou perspektivu socialismu, jakkoliv jeho slabiny byly spíše tvárné. (Založil/a: Tyet)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Luda
100% 100% 100% 100% 100%
  14. 2. 2011, 12:05
Tato knizka je tezky mazec! Cetla jsem poprve neco takoveho, narazila jsem na ni u kamarada na dedeckove chate, musela si ji pujcit a docist a moc me to dostalo.