Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Osvětimská knihovnice

92%
5 109
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Osvětimská knihovnice Originální název: Bibliotecaria de Auschwitz
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání:
Akropolis - 2013
ISBN: 978-80-7470-031-6
Počet stránek: 450
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 38x v oblíbených
v přečtených 171x v přečtených
v knihovně 61x v knihovně
k přečtení 232x k přečtení
právě čte 8x právě čte
si přeje 15x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Akropolis (2013) 978-80-7470-031-6 450

Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války. (Založil/a: petasko)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 1. 2015, 0:27
Je půlnoc a já před chvílí dočetla tuto knihu. Brala jsem ji do rukou vždy, když jsem věděla, že budu mít chvíli jen pro sebe, svůj klid na čtení. Mám svůj důvod, abych knihy s tématem holocaustu četla raději o samotě...
Osvětimská knihovnice je kniha velmi zvláštní, se svým vlastním příběhem. Je mým zvykem, že vždy, když se mi do rukou dostane kniha na základě skutečné události, vyhledávám na internetu či v jiných knihách odkazy na aktéry, místa, následky popisovaných událostí atd., pro doplnění příběhu. Přišla jsem takto na rozhovor s paní Ditou Krausovou ze dne 10. října roku 2013. Byla jsem docela překvapená některými sděleními, které jsou v knize popisovány trochu jinak. Život skutečný byl o hodně prozaičtější. Vysoko tak hodnotím práci autora Antonia G. Iturba, který příběh povznesl...
Ti, kteří četli Vrbovu knihu Utekl jsem z Osvětimi, si zde oživí něco z děje i z této knihy, poměrně velká část Osvětimské knihovnice je paralelním vyprávěním příběhu, který, jak vyplývá z děje a souvislostí, zde logicky být musí.

Odkaz na zmiňovaný rozhovor se skutečnou osvětimskou knihovnicí, který doporučuji přečíst až poté, co odložíte knihu.
http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/knihovnice-z-osvetimi-verila-jsem-ze-preziju--1266872
janeicka
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 11. 2014, 13:05
"Když jsou lidé zavřeni, značkováni a zabíjeni po tisících jako zvířata, nakonec sami uvěří, že jsou obyčejnými kusy dobytka. Smích a pláč jim připomenou, že jsou ještě lidmi."

I já přidávám svůj pozitivní komentář k této neskutečné knize, která mapuje život v jedné části osvětimského tábora, v tzv. rodinném táboře. Myslím si, že Osvětimská knihovnice je jedním z nejlepších děl zobrazující holocaust. Autor, ač Španěl, dokázal na základě historických pramenů a výpovědí (mimochodem i skutečné Dity) napsat neskutečné dílo, plné citu a emocí, které snad musí zapůsobit na každého. Nedovedu si představit, že bych neměla vůbec žádný přístup ke knihám, natož třeba dva roky nečetla. Zde v rodinném táboře bylo v opatrování osm vzácných knih, z nichž na mne asi nejvíce zapůsobily Osudy dobrého vojáka Švejka, kdy byly citace z tohoto díla používány v nejvypjatějších situacích. Ačkoliv jsem Švejka vždy odsuzovala, tak jsem si na základě Osvětimské knihovnice slíbila, že si ho přečtu, protože nyní bude mít tato kniha už navždy jiný rozměr...

"Knihovna nebyla nijak velká. Ve skutečnosti sestávala z osmi výtisků a některé z nich byly ve špatném stavu. Byly to ale knihy. Na tom ponurém místě, kde se lidstvo propadlo do svého vlastního stínu, byla přítomnost knih poslední stopou po méně chmurných a zhoubných časech, v nichž slova mohla znít silněji než kulomety. Ta doba už byla pryč."
Morsie
100% 100% 100% 100% 100%
  20. 11. 2013, 15:57
No tak tohle je prostě jak rána mezi oči! Tenhle příběh vás vycucne a vycucne vás o to víc, když si uvědomíte, že jsou to skutečné vzpomínky skutečné ženy. Je to prostě hrozné a to co se dělo, bylo ještě horší. A někdo by to snad chtěl zpochybňovat! Takových knih musí být víc a musí se o nich mluvit, aby si to ti všichni uvědomili. Tohle byly zrůdnosti, které se nedají odpustit. Každopádně románová i skutečná stále žijící Dita má můj veškerý obdiv. Neumím si představit sebe na jejím místě... natož pak ve čtrnácti...
achilles
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 9. 2014, 21:36
Opravdu dojemná kniha. Zajímavostí je to, že se v knize objevuje Rudolf Rosenberg, alias Rudolf Vrba, který popsal svůj útěk v knize Utekl jsem z Osvětimi.
Tuto knihu bych postavil mnohem výše než ostatní, co jsem o Osvětimi četl. Je tam více citu, lásky, něhy a krásně popsány lidké pocity a hlavně síla knihy, která pomáhala útrapy vydržet. Neodpustím si citovat jednu pasáž, která mě dostala:
"Dita pohlédne vzhůru a na tvář, dlaně i šaty jí usedají drobné šedavé vločky, jež dotekem mizí mezi prsty. Lidé z bloku 31 vycházejí ven, aby se podívali, proč je všude takový rozruch..."Nebojte se", volá na děti Mirjam Edelsteinová. "To jsou naši přátelé ze zářijového transportu. Vracejí se."
psychoklara
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 8. 2015, 12:09
Po přečtení epilogu a přílohy musím dát pět hvězd... Celou dobu si říkáte, že do určité míry je příběh jen fikce a ne všechno se dělo přesně tak, jak je popsáno, ale závěrečný kontakt s realitou Vás donutí všechno přehodnotit. Trochu přitažené za vlasy mi přišlo Ditino mazlení se s knihami, jinak ale nemám co vytknout. Je pravda, že kromě Ditina příběhu je zde celkem stroze zapsáno ještě několik dalších, většinou ne šťastných a někdy opravdu drsných příhod, ale všichni víme, že holocaust nebyl procházka růžovým sadem (je otázkou, jestli má smysl zmírňovat tuto skutečnost vybranými slůvky). Osvětimská knihovnice to rozhodně připomene a nutí člověka k dalšímu zamyšlení nad již tolikrát probraným tématem.
Slabším povahám bych ale doporučila spíš Zlodějku knih nebo V šedých tónech, které jsou trochu víc poetické.
Ramirez85
100% 100% 100% 100% 100%
  12. 6. 2014, 13:20
Těžko se mi hledají slova, protože příběh v Osvětimské knihovnici je nejenom smutný, ale hlavně strhující, strhující v tom, jaké peklo dokáže přežít sotva odrostlá dívka, které ničivá mašinérie druhé světové války vezme nejenom její blízké, ale i celé dětství. Knížka vám nedá na chvíli vydechnout a přestože by se dala přečíst jedním dechem, přiznávám, že já jsem si musel dávat pokaždé povinné pauzy, málokterý příběh na mě zapůsobil tolik, jako ten o knihovnici z bloku 31 osvětimského koncentračního tábora. A jak píše sám autor, nikdy jsem moc nevěřil na hrdiny, ale Dita Adler (jenž byla inspirována skutečnou postavou) takovým hrdinou je.
VenDulin85
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 4. 2014, 9:38
Četla jsem poměrně dost příběhů, které se odehrávají za ostnatým drátem koncentračního tábora, ze začátku od Arnošta Lustiga, poté jsem si oblíbila příběhy, v nichž byly zážitky uvězněných lidí zakukleny (vřele doporučuji Zvuk slunečních hodin, nebo Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů) v jiném příběhu. Po pravdě jsem nečekala, že mě příběh dívky, která prožije své dětstvé a dospívání postupně v Terezíně, Osvětimi a dalších táborech, natolik vtáhne. Že mě dojme, toho jsem se obávala oprávněně, ale že budu bohatší o takový příběh, to bylo milé překvapení.
Kniha se liší od ostatních příběhů z toho prostředí v tom, že vypráví o zvláštním bloku 31 v Osvětimi- Březince, kde nacisti povolili krom "rodinného tábora" i školu pro děti, a kde se soustředilo několik kusů tolik vzácných knih. Proč se vůbec nacisti snažili něco takového vytvořit v továrně na smrt, pochopíte při čtení. Příběh Dity, která plně pochopí lásku ke knihám až zde, si musíte zamilovat, i kdybyste nechtěli.
mosem
80% 80% 80% 80% 80%
  4. 1. 2015, 13:12
Kniha určitě stojí za přečtení, ale přesto asi budu výjimkou, ale nemůžu téhle knize dát plný počet hvězd. Ano, je to nesporně velmi čtivá kniha. Ano, je to kniha která popisuje hrůzy (nejen) Osvětimského tábora tak plasticky, že vám běhá mráz po zádech. Zejména, pokud jste místa, kde se odehrává děj, někdy navštívili. Ano, je to kniha, která svědčí o zrůdnosti, které je člověk schopen. A pokud bych ji hodnotil pouze jako román, pět hvězdiček bych jí dal bez rozpaků a okamžitě. Nicméně, v okamžiku kdy se jedná o popis reálných událostí a to včetně jmen reálných, skutečně existujících postav s tím mám problém. Úplně stejný jsem měl při čtení Mawerova Skleněného pokoje. Pokud autor uvádí taková fakta, nebo se odvolává na reálné skutečnosti, je jeho autorská licence podle mého názoru hodně omezená. Je zde i riziko, že pokud knihu čte někdo, kdo nezná další souvislosti a začne ji brát jako základ svých historických znalostí, bude jeho cesta zavádějící. To spatřuji zejména na postavě Fredyho Hirsche - myslím, že informace o příčině jeho smrti je zde nakonec předestřena naprosto jednoznačně, ačkoliv tahle oblast navždy zůstane v oblasti dohadů.
marieke
80% 80% 80% 80% 80%
  22. 2. 2016, 12:58
Nenunka-Souhlasím, taky jsem četla spoustu knížek s touto tematikou, které mě vzaly za srdce mnohem více. Ale ještě jsem nečetla nic tak podrobného konkrétně o tom rodinném táboře, takže ohledně toho to bylo zajímavé.
Nenunka
40% 40% 40% 40% 40%
  22. 2. 2016, 11:41
Bohužel musím říct, že i přes tohle živé téma mě knížka neuvěřitelně nudila. S postavami jsem se neztotožňovala, děj mi občas přišel přehnaně teatrální a hlavně zbytečně roztažený. Knih s touto tematikou jsem četla už desítky a z žádné jsem zatím nebyla tak zklamaná...
AdelkaH
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 9. 2015, 13:59
Naprosto strhující příběh, který vás pohltí, úžasně napsané, přečetla jsem jedním dechem a určité se k ní zase někdy vrátím.
Dori
80% 80% 80% 80% 80%
  10. 8. 2015, 11:26
Obsahuje spoiler spoiler Jen poznámka na okraj pro ty, kdo četli Utekl jsem z Osvětimi - takřka celý osobní příběh Rudolfa Vrby, poprvé vydaný roku 1964, Antonio Iturbe metodou "kniha v knize" převypráví také ve své Osvětimské knihovnici. Kdo je obeznámen s Deníkem Anny Frankové, také ho čeká malé deja-vu.
katellin
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 7. 2014, 20:46
Konečně se dnes vyspím, po téměř týdnu velmi omezeného spánku s touto knihou. V noci jsem bez dechu četla, ve dne na ni stále myslela. Psáno civilním stylem bez patosu, o to víc strhující. Všichni, kdo v dnešní době brblají a nadávají, by si měli tuto knihu přečíst povinně.