Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Musela jsem zemřít

82%
4 75
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Musela jsem zemřít

Podtitul: Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení




Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Knižní klub - 2013
ISBN: 978-80-242-4074-9
Počet stránek: 208
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 17x v oblíbených
v přečtených 116x v přečtených
v knihovně 45x v knihovně
k přečtení 127x k přečtení
právě čte 8x právě čte
si přeje 11x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Knižní klub (2013) 978-80-242-4074-9 208 vázaná

Anita Moorjani ve své inspirativní autobiografii líčí, jak jí po čtyřech letech boje se zákeřnou nemocí tělo vypovědělo službu. Dostala se do neobyčejného stavu zážitku blízké smrti a v něm si uvědomila svou vlastní hodnotu… i skutečnou příčinu své nemoci. Když nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice. Vyrůstala v tradiční hinduistické rodině uprostřed převážně čínské a britské společnosti a odmalička ji silně ovlivňovaly nejrůznější kulturní a náboženské zvyklosti. Po léta se snažila najít svou vlastní cestu a zároveň splnit veškerá očekávání ostatních. V důsledku zjevení, které prožila na onom světě, si uvědomila, že má sílu samu sebe vyléčit… a že ve vesmíru se dějí zázraky, jaké si nedokázala ani představit. V knize Musela jsem zemřít se Anita dělí s čtenáři o všechno, co už ví o nemocích, léčení, strachu, „bytí láskou“ a skutečné velkoleposti každého člověka. Její kniha nás utvrzuje v přesvědčení, že jsme duchovní bytosti, které prožívají lidskou zkušenost, a že všichni tvoříme jednotu. (Založil/a: Eli.)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

nevermore
100% 100% 100% 100% 100%
  17. 8. 2016, 21:23
Mně je fuk, kolik lidí se mi za to bude smát, a co si o tom kdo pomyslí, já prostě dávám plnej počet :)
Morsie
100% 100% 100% 100% 100%
  30. 10. 2013, 14:18
Ani jsem dost dobře nevěděla, co čekat od knížky s tak zvláštním názvem - ale zaujala mě. No a vzhledem k tomu, že jsem ji nenašla v oddělení s horory, byla jsem na ni zvědavá ještě víc. A musím říct páni! Lepší slovo to asi ani nevystihuje - zírala jsem. Zkrátka ta kniha mi vytřela zrak. Leč by se mohlo zdát, že je o náboženstvích a víře, autorka nikomu nic nevnucuje, jen ukazuje správný směr, jakým se vydat. Je to velice poučné, duchovní dílo, které ve vás zanechá své stopy.
Reetri
100% 100% 100% 100% 100%
  4. 11. 2013, 19:54
Moje bible. Tato knížka mi strašně přirostla k srdci a i spoustu měsíců po přečtení se vracím k jednotlivým Anitiným myšlenkám nebo ji cituji svým přátelům a rodině. Zase jedno perfektní čtení, které si mě našlo přesně v tu chvíli, kdy mě mohlo co nejvíce zasáhnout - což jen potvrzuje nejednu Anitinu (a také moji) myšlenku - a sice, že nic se neděje náhodou. Moje životní motto je, že vše se děje přesně tak, jak se dít má.
Na jednu stranu mě čtení o jejím umírání neuvěřitelně citově vysálo - Anita má obrovský dar podat to tak (až nechutně!) živě, že jsem byla svědkem jakéhosi propojení a vše jsem vnímala, jako by se dělo mně (další její tvrzení, že vše je se vším propojeno, všichni jsme všechno), což bylo ubíjející. Ale to, co mi ve výsledku přinesla bylo.... BUM! Neumím vyjádřit :)

Nejúžasnější, nejskvostnější vypodobení Boha, které jsem kdy slyšela a které teď neustále používám je, (jak napsala): "Bůh není bytost, je to stav bytí." To je naprosto perfektní uvědomění!
psychoklara
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 6. 2015, 10:49
Zajímavý zážitek autorky donutí člověka k zamyšlení. Anitiny myšlenky jsem pochopila poměrně snadno a trochu mi vadilo, že se některé informace opakují pořád dokola. Vzhledem k tomu, že sama nejsem v nějaké krizové situaci, necítila jsem po přečtení knihy žádnou euforii ani ji nepovažuji za zaručený recept na štěstí, ale chápu, že pokud někdo po knize sáhne ve správném okamžiku, může mu třeba změnit život. A právě proto ji Anita psala.
Knihu jsem si půjčila knihovnu a běhal mi mráz po zádech, když jsem si všimla, že si někdo přede mnou označoval určité odstavce tužkou a postupně v knize přibývalo vypadaných vlasů... Doufám, že takovým lidem její čtení pomůže.
Mariana.
100% 100% 100% 100% 100%
  7. 4. 2015, 17:12
Nádherně se čte. Oči kloužou po papíře. Člověk vsává atmosféru střetávajících se kultur v nitru člověka. Lehce a svěže, "dětsky" upřimně podané, nabíjející. Příběh, který by měl číst každý nemocný člověk, každý člověk s rakovinou.

Jde o skutečný příběh ženy (lékařské zprávy lze nalézt na internetu), která se na smrtelné posteli po zážitku MIMO tělo (vesmír či kdesi), že si vybere cestu, že neumře. Tedy se uzdravila ze dne na den (dle populace a názorů lékařské veřejnosti nemožné). Není to ale tak, že my si vybíráme co pro nás osobně je a není možné?

Neobviňující, avšak uchopující příčinu nemocí. Avšak myslím, že člověk duchovně nenaladěný asi příliš zvláště konec nepochopí. Možná je třeba mít "navnímáno" o něco víc, aby ty stránky ke konci mohly promlouvat.
Pim
100% 100% 100% 100% 100%
  16. 8. 2014, 8:08
Kniha by se dala jednoduše shrnout dvěma slovy: Skvělá zpráva! Ale přesto se chci vyjádřit trochu víc. Nejedná se o nádherný skvěle napsaný příběh. Jedná se totiž o neuvěřitelný skutečný příběh. S jasným poselstvím - všechno je v pořádku, všechno je, jak má být. Žijte a užívejte si život, o to tady jde. Žádné peklo není (teda aspoň ne po smrti), ani žádná karma. Tyhle věci už jsem četla, ale tady pro mne nabyly skutečných hodnot, protože je sděluje někdo, kdo je zažil. V poslední době nevěřím žádnému náboženství a díky studiu sociální psychologie a kukturním rozdílům v jednotlivých částech světa si pro sebe zpochybňuji i tzv. morální hodnoty, aspoň některé. Ale zde je to hezky a jednoduše podáno bez boje.
Ale musím říct. Jedna věc je intelektuálně to vše pochopit. Že jsme všichni jedno, jedno propojené, že jsme láska… ale něco zcela jiného je tím být. Zbývá jen co nejvíc se uvolnit a nechat se plynout životem.
Knížku doporučuji. Může rozšířit pohled na život a snad se zbavit strachu. Jo a připomnělo mi to na chvíli NacMacFígly - kteří mají tady na Zemi, tedy na Křídě posmrtný život v ráji. My možná taky :-)
Škoda, že jsme vychováváni tak striktně a nejen rodinou ale i společností - musíš, nesmíš, jsi taková a maková a to je špatně - myslím, že tohle ubírá života nám všem. Věříme všemu, co se nám řekne a přestaneme věřit sami sobě a vidět se krásní a dokonalí takoví, jací jsme. S tím fakt nemají problém asi jen malé děti. Pak zapomenem. A pak to znovu hledáme. Dík za tuhle knížku a díky za všechny, kdo probouzejí.
smajlinka
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 5. 2014, 18:03
Souhlasím s autorkou, když píše: "Zřejmě jsme vytvořili společnost, která nepodporuje fyzické sni mentální uzdravení." Taky souhlasím s tím,že STRACH je něco, co bohužel v obrovské míře ovlivňuje a řídí naše životy. Musím se přiznat,že některé myšlenky pro mě byly příliš abstraktní, ale jinak se mi knížka líbila moc
Tardis
0%
  18. 12. 2015, 22:56
Duchovní čtení mne opravdu nebere, ale zaujal mne název knihy. Samotná předmluva přetéká šarlatánstvím a zpětnou interpretací ve prospěch teorií zázračného uzdravení smířením a pochopením. Potom následuje autorčino neustálé zdůrazňování toho, jak v sobě držela pocity a držela, pořád dokola. To už jsem nevydržela...
Jako čtení o NDE (zážitek blízké smrti) doporučuji http://www.cbdb.cz/kniha-14554-i-kdyz-pujdu-rokli-sere-smrti-passage
cenevrec
40% 40% 40% 40% 40%
  29. 12. 2013, 15:50
Příběh je to velice zajímavý, ale je strašně znát, že autorka není spisovatelka a přes to jsem se nemohla dostat. Nedočetla jsem. Přeskakovala jsem stránky, abych zjistila jak to dopadne, ale ty neustále opakované fráze a celkově styl jakým je kniha napsaná mě donutilo knihu nedočíst.
koki.veru
60% 60% 60% 60% 60%
  17. 1. 2015, 16:45
Úžasný příběh :) Kniha celkově mi ale připadala chvílemi nudná.....Začátek knihy, kde Anita vypravuje svůj příběh byl zajímavý a četl se poměrně dobře. Ale konec knihy, kde se rozepisuje o svých pocitech, o tom, že ona je láska a že každý si má vážit svého života, se mi příliš nelíbil. Já mám ráda knihy, které mají děj, takže mě konec knihy spíše nudil a poslední dvě kapitoly jsem ani nedočetla.
Kaat
  25. 12. 2013, 19:07
K této knize jsem se dostala ve správný čas. Nejednou jsem si musela obyčejnou tužkou podtrhnout nějaký ten odstavec, neboť v něm Anita přesně vyjádřila to, s čím se 100% ztotožňuji. Zatvrdlého skeptika by tahle knížka asi nepotěšila, ale každého jen trochu nakloněného esoterice a mystičnu zcela jistě strhne. Doporučuji prěčíst s kontrastní Vieweghovou autobiografií na stejné téma - Můj život po životě /...obě tyto knihy jsem dostala pod stromeček. osud?/
Alchemi
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2016, 17:24
Kniha Musela jsem zemřít je úžasná především pro poselství, které je v ní obsažené. Nazvala bych to jakousi "potravou pro duši" - při jejím čtení jsem cítila tu radost společně s Anitou... Proto nemůžu jinak než těch 5* dát :)
Bublina 10
60% 60% 60% 60% 60%
  10. 4. 2016, 20:55
Popravdě mě kniha moc nezaujala. Ani jsem ji nedočetla. Samozřejmě příběh je to strhující, ale to vypravování po překonání nemoci mě už neoslovilo. Ale před Anitou klobouk dolů. Pro mě to nebylo.
Magdalenaa
100% 100% 100% 100% 100%
  3. 8. 2016, 9:22
Když začínám číst knihu, říkám si, že mi něco dá a nějakým způsobem pomůže, ovlivní můj život, něco po sobě zanechá a Musela jsem zemřít to splnila. Důkaz jak nás ovlivňují názory a přesvědčení ostatních. Stačí se oprostit a jít si vlastní cestou, mít rád sám sebe a mít rád lidi okolo sebe, šířit lásku.
Marička
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 11. 2015, 14:26
Tato kniha ke mě přišla v momentě, kdy jsem ji nejvíc potřebovala. Vždy si vzpomenu na výrok Anity, že její poselství mělo ovlivnit životy desetitisíců lidí - jsem totiž jedním z nich. Díky této knize jsem si naplno uvědomila, jak důležité je být sám sebou a mít se rád. Za to nesmírně děkuji :).