Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

V kruhu prvním

92%
5 5
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

V kruhu prvním
 Všechny obaly
V kruhu prvním
 Všechny obaly
Originální název: V kruge pervom

Nejnovější vydání:
Mladá fronta - 1992
ISBN: 80-204-0331-0
Počet stránek: 372
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 2x v oblíbených
v přečtených 11x v přečtených
v knihovně 4x v knihovně
k přečtení 9x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Mladá fronta (1992) 80-204-0331-0 372

Kniha psaná v letech 1955-1967 vyšla v USA a ruském samizdatu poprvé v roce 1968. Děj románu popisuje životní osudy vědců, inženýrů, inteligentů a válečných zajatců uvězněných z politických důvodů v padesátých letech v Sovětském svazu, ve věznici Marfino u Moskvy, kde byl sám autor také skutečně zadržován, a jejichž posláním je bádat a vyvíjet vynálezy ve prospěch zločinného komunistického režimu. Toto vězení s mírnějším způsobem zacházení nazývá autor prvním stupněm pekla - kruhem prvním. Základním průvodním jevem vyprávění jsou debaty lidí, jenž už v životě bez vlastního přičinění přišli úplně o všechno a přesto si zachovali svoji tvář. Řeší se tu otázky lidské hrdosti, věrnosti, ideových postojů, umění, smyslu existence, epikurovi filozofie nebo hledání absolutní duševní rovnováhy tzv. ataraxie. (Založil/a: Clairvoyant)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Clairvoyant
100% 100% 100% 100% 100%
  6. 4. 2010, 21:55
Jeden z vrcholných Solženicynových románů přinutí člověka mnohokrát se zamyslet. Úžasný literární talent v propojení se skutečným prožitým utrpením dělá ze Solženicyna největšího ruského spisovatele dvacátého století...

"Zůstává člověk ještě člověkem, když se pořád něčeho bojí?"
"Ve skutečnosti toho člověk potřebuje málo, a právě proto nezávisí jeho štěstí na osudu."
"Nejmíň dovede člověk posoudit sám sebe."
"Moudrost života je v tom, abychom ho přijímali v jeho vývoji a s nezbytným stupněm jeho obětí."