Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Dějiny světla

88%
4 36
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Dějiny světla
Autor:
Originální název: Dějiny světla
Poprvé vydáno celosvětově: 2013

Nejnovější vydání: (Všechna vydání)
Host - 2014
ISBN: 978-80-7491-486-7
Počet stránek: 472
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 10x v oblíbených
v přečtených 50x v přečtených
v knihovně 21x v knihovně
k přečtení 40x k přečtení
právě čte 3x právě čte
si přeje 4x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Host (2014) 978-80-7491-486-7 472
Host (2013) 978-80-7294-962-5 488

Román o fotografovi Františku Drtikolovi.

Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla? Za prvé, nebyl by to obyčejný příběh, ale neobyčejný osud; za druhé, jeho hrdinou by byl fotograf, opatrovník světla; a za třetí, byl by to osud plný stínů, samozřejmě.

Kdo to vlastně byl František Drtikol? Dandy z hornického maloměsta, světově známý fotograf, jehož živnost krachovala, mistr aktů, co nikdy neměl štěstí na ženy, mystik a buddhista, který uvěřil v komunismus; muž mnoha vnějších rozporů a jejich vnitřní syntézy.

Jan Němec (1981) přichází s rozsáhlou a pro současnou českou prózu zcela nezvykle pojatou románovou freskou, uměleckým a duchovním Bildungsromanem, který pokrývá více než půl století: ožívají zde příbramské stříbrné doly, Mnichov v době secese i prvorepubliková bohéma, po řádcích se procházejí nahé modelky a světlo zatím nepozorovaně splývá s vědomím…



Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotograf. Fotografoval jsem světlem. Píši lidem do duší světlem poznání.

František Drtikol (Založil/a: TeJoUsHeK)

(více)  

Štítky

více  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

vladislaus
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 2. 2016, 18:47
Opět musím ocenit stylistické kvality mladého autora, který se velmi dobře vypořádal s tak obtížně uchopitelným osudem Drtikola. Vůbec mne nepřekvapuje, že líčení Drtikolova života ukončil před druhou světovou válkou a nerozepisuje svou autorskou verzi velmi tajemné symbiózy poválečného komunisty praktikujícího buddhismusmus. Myslím, že by se pak z knihy stal paskvil. Autor tedy své vyprávění o osudech Drtikola uzavřel včas a postavil mu literární pomník.
ForFreedom
100% 100% 100% 100% 100%
  29. 11. 2015, 11:42
...A bylo řečeno, pravila vždy bába slavnostně: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Jednoho rána si Procházka protřel zalepené oči a prohlédl. Viděl les a viděl stráň, viděl nebe, a co viděl na nebi? ptala se....

Leitmotiv slepého žebráka, kterému víra a odhodlání vrací zrak, je jeden z klíčových pro pochopení celého díla - Dějiny světla jsou především složitou cestou za sebenalezením, za seberealizací, za pravdou a osvícením, za světem světla, jehož zdroj neleží nikde dál, než hluboko v nás samých. Konkrétní život jednoho člověka tady dostává všeobecnější význam a nakonec se stává příběhem hledání každého z nás.
To je však pouze jedna rovina románu – Němec-básník je totiž také Němec-historik a Dějiny světla jsou tak v první řadě převyprávěním (a ,,dofabulováním“) kompilace pramenných materiálů, vztahujících se k určité historické osobě, dosazeným do odpovídajících dobových kulis. Převyprávěním nadto velice moderním, experimentálním (du-forma trochu evokuje pc-hru) a mimořádně propracovaným. Jako dílu historizujícího charakteru, tomu chybí jistá spontánnost – je jaksi cítit, že vše je předem domyšleno a vykalkulováno, ale i tuhle od začátku ,,vyšlapanou cestu“ nelze jednoznačně odsoudit – neboť Němec s ní umí rafinovaně pracovat. Zdůrazňuje literárnost svého díla a neuzurpuje si pravdu o Drtikolově životě, Drtikol se stává spíš jeho alter-egem, figurkou z hlíny, které půjčil svůj hlas, aby promluvila: ale kdo to ve skutečnosti mluví – Němec nebo Drtikol?
Určitě doporučuju k přečtení, tenhle román v sobě mísí takovou starou klasickou hutnost s postmoderním přístupem, a přitom ani na chvíli nenudí!
4,5/5
Pett
80% 80% 80% 80% 80%
  31. 1. 2015, 19:40
Asi jsi jedna z mála, která se s Fráňou prala a ten Tě bez mrknutí oka položil na lopatky... a to navzdory krásnému jazyku, nezvyklému vypravěčskému stylu... dokonce jsi byla před přečtením i na příbramské výstavě, která je skvělá... Svatou horu prochodila křížem krážem... tím Ti to bylo vše bližší, autentičtější... ale po dočtení v Tobě přeci jen zůstalo pouhé příšeří...
Docházelo u Tebe k občasnému ztrácení se v textu, v čase... marně jsi mnohdy hledala světlo, které Tě vyvede z té temnoty písmen... pocity jsou hodně rozporuplné, ale i tak čtyřhvězda... musíš si hýčkat vše, co je propracované, chytré a navíc české... i když u Tebe si to na ten správný čas musí ještě pár let počkat...
Hledající
100% 100% 100% 100% 100%
  1. 2. 2015, 17:37
Jsou knihy a KNIHY, a toto je KNIHA - mysteriozní příběh Františka Drtikola je sestaven nejen z určitých faktů jeho života, ale každou stránkou se táhne tenký paprsek světla jako nit, která vše spojuje. Světlo jako materie zprostředkovávající vnímáni světa, jako symbol poznání, jako prostředek hledání cesty, světlo dopadající na záznamové medium, z čehož nakonec vzniká fotografie, uchovávající to "teď a předtím" .. příběh vynikajícího fotografa, kterého zná polovina světa, ale v soukromí ne moc úspěšného otce a manžela, člověka s touhou hledat, poznávat nové pravdy, inklinujícího k budhismu, který se však ve zralém věku přiklání zcela nepochopitelně (alespoň pro mě) ke komunismu, který předtím přinejmenším neuznával (viz přítel Hynek). Idealista ? Naivita ? Umělecký vrtoch ? Blížící se stáří ? Nebo opravdová víra v něco, co potlačuje svobodné myšlení, které on sám přece uznával ? Nevím, škoda, že závěr je trochu skoupý.
lucascus
100% 100% 100% 100% 100%
  10. 1. 2015, 12:43
Dokonalost...pro náročného čtenáře pak povinnost. Jan Němec vystihl jednu z nejvýraznějších osobností naší mladé republiky. Čtení je to vskutko zajímavé a přínosné.
ZouZoja
80% 80% 80% 80% 80%
  9. 6. 2016, 22:02
Dávám čtyři hvězdičky, i když pokud bych měla hodnotit pouze pocitově, tzn. jak se mi kniha vryla do paměti, chytla mě za srdce apod., tak bych musela hodnotit níž. Bohužel z tohoto hlediska si mě kniha příliš nezískala, a ačkoliv jsem se u četby ani chvíli nenudila, není to kniha, kterou bych vzala do ruky podruhé. Nicméně musím ocenit neuvěřitelnou práci Jana Němce. Dějiny světla jsou velice kvalitním, propracovaným a čtivým románem, který si zaslouží obdiv, a to tím spíš, přihlédneme-li k mládí autora. Troufnu si říct, že se jedná o knihu v českém prostředí naprosto nevídanou, která se může rovnat mnohým velkým dílům světové literatury. Obzvláště povedená je první část knihy, zaměřená na dětství a studia Františka Drtikola.
Lucky83
100% 100% 100% 100% 100%
  31. 10. 2014, 23:02
Tak tohle mě překvapilo a to velice mile. Styl jakým je kniha napsaná je dosti nevšední, ale po pár stránkách mi začal dokonce vyhovovat a knihu to ještě osvěžilo jinakostí. Samotný příběh je zajímavý, plný informací. Fráňa Drtikol, jako malý chlapec, který v sobě nachází umělecké nadání, malování, fotografování, dospívání, studium, první ateliér..kniha je plnohodnotným, románovým životopisem. Po přečtení jsem dokonce vyrazila do stálé expozice výstavy F.D. v Příbrami. Jak přečtení knihy, tak výlet doporučuji.
Carl
60% 60% 60% 60% 60%
  16. 1. 2016, 19:51
Na knihu jsem se velmi těšil a první kapitolou byl nadšen, bohužel toto postupně vyprchávalo. Čím díle jsem četl, tím více na mě působila méně přesvědčivě a propracovaně.Také vložení deníku F.D. mi přišlo poněkud laciné. Nemohl jsem se ubránit dojmu, jako by autor chtěl již mít román dopsaný. Je to škoda. Každopádně je však dobře, že Němec přiblížil tuto velkou osobnost F. D. běžnému čtenáři.