Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Příběh služebnice

82%
4 62
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Příběh služebnice Originální název: The Handmaids Tale

Nejnovější vydání:
BB art - 2008
ISBN: 978-80-7381-412-0
Počet stránek: 333
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 13x v oblíbených
v přečtených 79x v přečtených
v knihovně 12x v knihovně
k přečtení 66x k přečtení
právě čte 2x právě čte
si přeje 6x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
BB art (2008) 978-80-7381-412-0 333

Román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. V nedaleké budoucnosti se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z každého, kdo se proti němu prohřeší, se stává otrok. A z plodných žen ještě něco mnohem horšího - služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Kniha získala ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší román a byl v užší nominaci na cenu Booker Prize. (Založil/a: matrosh)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

s-reader
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 7. 2010, 6:34
Citlivě zpracované již několikrát použité téma - téma společnosti, ve které vládne diktatura skupiny lidí vystavěná na snaze zachránit lidstvo a vrátit mu řád a smysl existence. Diktatura v zájmu celku potlačuje a terorizuje jednotlivce.
Závěr postrádá logiku - Atwoodová ve snaze o neotřelý konec nechává čtenáře na pochybách pokud se týká osudu hlavní postavy. To však odporuje tomu, že hlasový záznam příběhu byl pořízen až po jejím útěku, proč by skutečná služebnice ve svých záznamech použila takový románový konec?
thefreakinside
100% 100% 100% 100% 100%
  15. 9. 2015, 22:55
Autorka představuje dystopický svět, kde závažně klesá porodnost z důvodu neplodnosti většiny následkem neuvážlivých prostředků moderní společnosti, od antikoncepce po biologické zbraně a toxický odpad..

Beznaděj. Zbytky minulosti se vracejí, jako střípky po něčem, co kdysi bývalo. Možná. Vytržení z někdejší reality, která byla brána jako samozřejmost, nyní postrádána jako něco neobyčejného, pochybnosti, zda takový svět kdysi vůbec existoval. Ženy poníženy na úroveň krav, od kterých se očekává produkce ve formě živého plodu, jinak jsou nemilosrdně likvidovány, či začleněny do pracovních záborů k poslednímu užitku. Osamocení a izolace, podřízenost, nemožnost volby čehokoliv. Účel světí prostředky, nedostatek opravňuje. Beznaděj a přesto touha, že to jednou vše skončí. S přesahováním pevně daných pravidel přichází paranoia a každé slovo navíc může znamenat vstupenku mezi mrtvé..

Moje první Atwoodová a hned obrovské nadšení, její styl mě baví, velmi čtivé a představitelné. Silně doporučuji a těším se na další knihy této talentované autorky.
ribička
60% 60% 60% 60% 60%
  26. 12. 2010, 21:05
Utopistický román odehrávající se v blízké budoucnosti, ve kterém je žena opět pouze prostředkem a nástrojem mužů a jejím hlavním cílem je plození zdravých dětí, které jsou v důsledku demografické stagnace a poruchy reprodukce stále vzácnější. Jestliže mě román šokoval (což asi měl), tak to ani nebylo samotným příběhem, jako dá se říci vlastní bezmocností a nečinností hlavní postavy k tomuto uspořádání. To, jak byly některé události jako likvidace nepřizpůsobivého obyvatelstva popisovány s lhostejností, mi hrdinku nesympatizovalo. Knihu beru jako doplňující dílo k tomuto žánru a autorce, která přeci jen umí vyprávět s naprosto brilantní elegancí, ale již se k němu nejspíš nevrátím.
Babsi
60% 60% 60% 60% 60%
  9. 11. 2015, 8:42
To si děláte srandu, co ten konec má znamenat? Fajn knížka (není to top mezi antiutopií, ale jde to) a ten konec to tak zazdí. Celou dobu čekáte, že se něco stane nebo se dovíte něco a nakonec se nic nestane a nedovíte se vůbec nic.
Astonius
60% 60% 60% 60% 60%
  15. 5. 2016, 10:37
Kniha mě dost nudila - stále jsem čekala, až se bude něco dít a ono to uplynulo až do konce ve stejném tempu a nic. Příběh mohl být více rozvinutý, téma samo o sobě to nabízí. Střídání časových rovin mne spíš rušilo než aby bylo ku prospěchu - vždy, když začala hlavní hrdinka vzpomínat, lezlo mi to dost na nervy - preferovala bych spíše jednu linii vyprávění z přítomnosti s odbočkami k tomu, co předcházelo, pouze v kratších vysvětleních. Kniha pro mne nebyla nic převratného.
Jandovka
80% 80% 80% 80% 80%
  27. 3. 2013, 8:03
Dosti netradiční pojetí dystopie, které mě na začátku velice zarazilo. Ale s postupem stránek to začíná dávat smysl, ač to není třeba dopracované do nejcitlivějších detailů, což se podepsalo na tom, že jsem to spisovatelce místy nevěřila, což se u těch nejlepších utopií/dystopií nestává. Koncept je ale zajímavý a rozhodně stojí za úvahu.
mumin
100% 100% 100% 100% 100%
  18. 9. 2016, 1:21
Asi před 15 lety jsem dostal za úkol přečíst Loupení jehňátek od Atwoodové a myslel jsem, že se ukoušu nudou. Možná proto jsem se tak dlouho Příběhu služebnice vyhýbal. Nespravedlivě, je to skvělá kniha, nesrovnatelně lepší než filmové zpracování režiséra Volkera Schlöndorffa.
Příběh služebnice je pomalu plynoucí a nechronologické vyprávění pokořené mladé ženy z děsivé budoucnosti, ve které část území bývalých Spojených států amerických ovládá ultrakonzervativní křesťanská republika Gileád. Teokratická vláda vytvořila neprostupnou kastovní společnost, ve které jsou ženy zbaveny většiny práv a plně podřízeni mužům. Zakázány jsou potraty, rozvody i nemanželský sex. Odpůrce režim bezohledně likviduje nebo posílá do pracovních táborů v tzv. koloniích. Pod zdánlivě neproniknutelnou skořápkou puritánství si ovšem elita dopřává neřestí a překračuje přísné zákony (např. mužům z nejvyšších pater politiky jsou k dispozici prostitutky).
Vypravěčce, jejíž skutečné jméno se nikdy nedozvíme, je násilně odebrána dcera a sama je přidělena do rodiny vlivného představitele režimu, aby mu porodila během následujících dvou let potomka. Střípky jejích vzpomínek na svobodnou minulost se prolínají s každodenností diktatury. Život se jí zúžil na novou domácnost, občasné nákupy nebo veřejné "slavnosti" (porody, svatby, popravy). Osamělá, ponížená a zbavená důstojností propadá beznaději a lhostejně přihlíží všudypřítomnému útlaku. Jakýmkoli drobným porušením povinností se vystavuje smrtelnému nebezpečí, každá dílčí informace o existence odboje jí vlévá do žil naději, jakákoli drobnost připomínající starou dobu (časopis, krém na ruce) činí život snesitelnější.
Příběh služebnice dovádí do krajnosti atmosféru, která panovala v americké společnosti v 80. letech. Atwoodová je kritická jak ke konzervativním proudům v republikánské straně, které stupňovaly protifeministickou rétoriku, tak i k samotné Reaganově administrativě, která výrazně seškrtala podporu programům, které cílily především na ženy.
Příběh služebnice je suverénně napsaná a emocionálně mimořádně silná kniha, která po zásluze vyhrála nebo byla alespoň nominována na několik prestižních literárních cen. Příjemné překvapení.
Pindule
80% 80% 80% 80% 80%
  20. 12. 2013, 17:53
Kniha se čte jedním dechem, ne a ne přestat jak to dopadne? co hrdinka dělala v minulosti, setká se ještě se svými blízkými ... bohužel je na konci jeden velký otazník :)
caccadu
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 3. 2016, 22:32
Byl to zajímavý příběh, v neobvyklém podání, na autorčin styl psaní jsem si musela zvykat. Nicméně platí, že jsem knihu nemohla odložit a lačně jsem lapala po informacích o fungování režimu.
Mám ráda dystopie, ale jejich kouzlo spočívá v detailech, které mi zde chyběly. Pojetí příběhu v nově vzniklém režimu bylo opravdu zajímavé, škoda, že hrdinka byla tak distancovaná od situace a nevysvětlila toho více.

Závěr byl neobvyklý, jako asi celý příběh. Nemůžu říct, že by to byla vyloženě líbivá kniha, ale určitě to bylo zajímavé a zůstane mi to dlouho v hlavě.
Pony
100% 100% 100% 100% 100%
  13. 9. 2012, 15:01
Kniha, která mě k této výjimečné autorce přivedla. Podle mého názoru je kniha hotový zázrak. Díky ní jsem přečetla mnoho dalších jejích knih a napsala o autorce maturitní práci. Už jsem k tomuto románu vyplýtvala mnoho slov, ale žádná jej nedokáží vyjádřit. Závěr knihy je přesně odpovídající celé povaze děje. Co se s hrdinkou stalo? Přežila? Byla zabita? Co my víme... Viděla jsem i film a ten je zostuzením skvělé knihy. Absolutně nevystihl atmosféru, postavy ani situaci. Je tak obyčejný a plytký, až se mi chtělo plakat.