Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Čtyři kousky chleba

69%
3 16
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Čtyři kousky chleba

Podtitul: Svědectví z Osvětimi


Originální název: Quatre petits bouts de pain
Poprvé vydáno celosvětově: 2012

Nejnovější vydání:
Nezjištěno / Jiné
ISBN: 978-80-249-2285-0
Počet stránek: 152
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 25x v přečtených
v knihovně 5x v knihovně
k přečtení 11x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné 978-80-249-2285-0 152

Magda se narodila roku 1927 do židovské maďarské rodiny. V roce 1944 byla s matkou a sestrou deportována do Osvětimi. Prošla postupně několika pracovními tábory, v dubnu 1945 se jí podařilo z Grosswertheru utéci do lesů, kde ji našli američtí vojáci. (Založil/a: pineznino.cteni)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Introvert
80% 80% 80% 80% 80%
  28. 5. 2014, 8:02
Tato kniha je mezi ostatními, které se věnují tématu holocaust, ojedinělá. Jedná se vlastně o zralé, usazené pocity a životní postoje, které autorka psala mimo jiné formou volného verše. K napsání takovéto knihy byl nezbytný časový odstup, bezprostředně po válce by to nebylo možné. K životnímu postoji paní Hollander - Lafon a její moudrosti cítím úctu.
Antonín
80% 80% 80% 80% 80%
  29. 12. 2016, 18:04
Jedno z dalších svědectví, které není nikterak odlišné od ostatních. Opět samá hrůza a děs. Stále se mi nechce věřit co se to vlastně všechno stalo. Je pravda, že kniha je napsaná opravdu jinak než jiné na takovéto téma. Je to spíš takové duchovní svědectví. je úctyhodné jak Magda žila svůj život po takovýchto hrůzách které zažila. Jestli číst? Zbytečná otázka...
melilotka
80% 80% 80% 80% 80%
  30. 4. 2014, 21:03
Kniha, kterou přečtete za den, myšlenky ve vás ale zanechá mnohem déle. Vše ostatní tu už napsal wedator12 a já s ním naprosto souhlasím. Dodat můžu snad jen toto: obdivuji všechny, kdo přežili zvěrstva na nich páchaná v koncentračních a vyhlazovacích táborech a našli sílu bojovat o holý život i tehdy, kdy už to vypadalo beznadějně....
Francesco
40% 40% 40% 40% 40%
  13. 1. 2015, 20:26
Mě se kniha nijak zvlášť nelíbila. Čekal jsem něco úplně jiného. Kniha je plná pocitů a různého smýšlení ale o faktech ani slovo. Velké zklamání, znám knihy podobného tématu s mnohem větším záběrem.
wedator12
100% 100% 100% 100% 100%
  2. 3. 2014, 12:17
Výborná kniha, která předčila mé očekávání. Hlavním tématem je holocaust. Nejedná se o typické historické svědectví, jak bývá u podobných knih zvykem. Autorka popisuje svůj život, svoji cestu od narození až do posledních chvil svého života. V autorčině psaní nenajde ani kousek nenávisti vůči Němcům, či nacistům, či komukoliv jinému. Ve knize je hlavní především poselství, na které postupem času přišla. Kniha je velice poutavá, pěkná a velmi citově napsaná. V knize je spousta rad a mott, které se snaží autorka předat nadcházejícím generacím. Jedno mott z knihy na závěr : Nikdy nebuďte jimi, nikdy se jim nepřizpůsobujte, nikdy se kvůli nim neměňte, vždycky buďte jenom sami sebou. Jenom v tu chvíli budete vy a všichni ostatní moct býti šťastnými.