Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Věčné imago

55%
3 8
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Věčné imago Originální název: Věčné imago

Nejnovější vydání:
Epocha - 2008
ISBN: 978-80-87027-91-2
Počet stránek: 212
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 1x v oblíbených
v přečtených 13x v přečtených
v knihovně 12x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Epocha (2008) 978-80-87027-91-2 212

Kortyzgar je už samostatná bytost velikosti planety a nyní musí svést boj o vlastní sebeurčení, a tím také o svou fyzickou existenci. Nový bůh je však nemocen - na jeho záchranu je proto vyslána čtyřčlenná výprava, která musí proniknout do nebezpečného gigantického organismu a zničit zdroj choroby. Jedním z členů této expedice je také Yw Yrad, vůdce Kortyzgarovy sekty, poslední příslušník starobylého rodu... (Založil/a: skjaninka)

(více)  
Josef Pecinovský Josef Pecinovský
*05.05.1946

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

LadysR2
20% 20% 20% 20% 20%
  2. 2. 2013, 17:12
Buď sem byl marod, nebo mimo smysly, ale to jsem prostě nepobral. Ani mě to nebavilo. U Pecinovského je zvláštní, že dokáže vymyslet úžasnej příběh a ten zvorat stylem vyprávění. A tím trpí všechny jeho knihy. Výjimku dávám jen Plástvi jedu. I když vlastně taky z nostalgie
Vorech
40% 40% 40% 40% 40%
  8. 5. 2014, 12:17
V celé sérii se nezapře duch S. Lema - surrealistické obrazy, tělesné transformace v žánrově velmi originálně vystavěné space opeře. Možná bych původní trilogii občas vytkl příliš přímočarosti (zejména v druhém díle), ale čtvrtý díl je vyloženě nelogický. Hlavní hrdina se sám sebe musí neustále ptát, zdali to, co právě dělá, dává nějaký smysl. Na druhou stranu si Pecinovský s tímto problémem poradil už ve třetím díle prostě tak, že za nelogičnosti může božský Kortyzgar, aniž by bylo nutné vysvětlovat, proč bůh ovlivňuje lidské konání tak, jak jej nakonec ovliňuje. Tetralogie pak příliš závěrečnou pointou nepřekvapila. Možná proto, že je vyzrazena již ve třetí knize. I přes šestákovou úroveň je ale celá tetralogie postavena na poměrně originálním nápadu, který stojí za to znát a přečíst si.