Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Čtyři léta

75%
4 4
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Čtyři léta Originální název: Čtyři léta
Poprvé vydáno celosvětově: 1969

Nejnovější vydání:
Československý spisovatel - 1969
ISBN: 22-071-69
Počet stránek: 108
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 11x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 2x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Československý spisovatel (1969) 22-071-69 108

Sbírka, kterou uspořádal Bedřich Fučík, shrnuje práci čtyř let - od července 1956 do září 1960. Po zprávě, kterou Zahradníček, tou dobou vězněný na Mírově, dostává, že v třebíčské nemocnici umírá jeho žena a tři děti na otravu houbami, je vězni povolena dovolená s výslovným příslibem, že se už do vězení nebude muset vracet. Jeho žena a syn jsou zachráněni, avšak jeho dvě dcerky jsou již mrtvé. Správa věznice si ale dovolí krutý žert, Zahradníček se musí po čtrnácti dnech vrátit na Mírov, aby si "odpykal" svá poslední čtyři léta. (Založil/a: Kamm)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

Kiv Čitrem
  1. 1. 2015, 23:41
Básnická sbírka byla vytvořena "uměle" po smrti básníka Bedřichem Fučíkem. Klíč k sestavení sbírky je dán životními okolnostmi - čtyři léta po tragické události protrpěná ve vězení a návrat domů (bohužel Zahradníček si dlouho totalitní svobodu "neužil").
První část sbírky tvoří opravdu velice bolestné verše reflektující smrt dcer - smutek, snaha porozumět a smířit se (zde se obrací k víře). "Však běda, běda,/ jestli v té chvíli zpěv neozve se/ tichounce/ jak poprchávání sýkorek v zimním lese."
Velkým tématem je také příroda (ptáci a květiny) a přírodní jevy (časté motivy deště, bouřky, oblak, větru odkazují k transcendentnu), které přesahují bytí jednotlivce, které se dějí a jsou mnohdy vnímány skrze mřížoví a propojují básníkův svět se světem jemu blízkých (zvláště se ženou, např. úvodní báseň). Zde Zahradníček užívá neotřelou (nicméně v žádném případě vlezlou či efektní) metaforiku (např. b. Den s bouří). Zaměřuje se na detaily těchto přírodních událostí, za nimi, i když není explicitně vyjádřena, můžeme tušit boží přítomnost. Poslední verše (z oddílu Zase doma) jsou plné naděje a očekávání, smíření se s osudem (b. Epitaf - "Živote můj. Jediný. Tento. A ne jiný .../... Bolíš. Klikatě klopotná tvá cesta je.") V monumentální básni (zřejmě torzo) Čtyři léta se vrací opět ke smrti svých dcer.