Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Macocha

64%
3 14
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Macocha Originální název: Macocha
Poprvé vydáno celosvětově: 2014

Nejnovější vydání:
Torst - 2014
ISBN: 978-80-7215-470-8
Počet stránek: 172
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Torst (2014) 978-80-7215-470-8 172

Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenávistný vztah k vlastním dětem, které jí ani v dospělosti nedokáží odpustit, až k reflexi vlastní tvorby. Reálné se zde stýká s představami a jen zvolna hledáme nitky, podle nichž se ve spleti košatých obrazů dobíráme toho, co je příčinou a co následkem, co neotřele žitou skutečností a co alkoholovým excesem. Tématům, kterých se zde autorka dotýká, se v životě vyhne málokdo. Zřídka je však někdo vyřkne s tak bezohlednou upřímností, s tak jasnou rezignací na konvence a s tak omračujícími jazykovými schopnostmi. (Založil/a: Barabura)

(více)  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace

huttershofen
80% 80% 80% 80% 80%
  24. 5. 2014, 14:15
Hůlová je zkrátka výborná autorka. I když člověk postupně čím dál víc tuší, k jaké pointě kniha míří, připravuje na ni výborně a dlouho nenápadně, jen tak mimochodem. A o to je silnější.
Broza
60% 60% 60% 60% 60%
  24. 9. 2014, 19:00
Musím říct, že po přečtení prvních pár stránkách jsem vážně uvažovala, že knihu zavřu. Nakonec jsem knihu dočetla a jsem moc ráda. Vlastně jsem zbytek knihy dočetla poměrně rychle. To, že občas člověk neví na čem je a kde se tam vzalo to a to, mi nevadí, protože to krásně ladí s životem alkoholika. Člověk opravdu neví, co se děje. Nakonec to byly dva krásné večery s Macochou.