Registrovat
Přihlášení
nebo
Ztracené heslo?
Na úvodní stránku Na úvodní stránku
Československá bibliografická databáze
Registrovat

Židovská tragédie

0%
0 0
Hodnotit lze až po přihlášení
Zavřít Chcete knihu okomentovat, hodnotit či ji uložit do svého knižního seznamu? Začnete zde

Židovská tragédie
Autor:
Originální název: Židovská tragédie
Poprvé vydáno celosvětově: 1947

Nejnovější vydání:
Nezjištěno / Jiné - 1947
Počet stránek: 175
Sdílet
  Facebook   Twitter   Zobrazit adresu   Poslat e-mailem
Kde kniha žije?
v oblíbených 0x v oblíbených
v přečtených 1x v přečtených
v knihovně 0x v knihovně
k přečtení 1x k přečtení
právě čte 0x právě čte
si přeje 0x si přeje
Skrýt  

Všechny obaly

Skrýt  

Všechna vydání knihy

Nakladatelství (rok) ISBN Počet stránek Poznámka
Nezjištěno / Jiné (1947) 175

Židovská tragédie – dějství poslední je vzpomínkovou knihou kolínského rabína, který byl i s rodinou deportován v roce 1942 do terezínského ghetta.
V první části knihy je popsána situace před deportacemi, které započaly rokem 1941. Omezení židovského obyvatelstva a nabývající hrozba hitlerovského Německa prokládá Feder vlastními zkušenostmi a popisuje případy ze své náboženské obce. Píše o vyjednávání kolínských Židů s anglickými a francouzskými diplomaty o přestěhování do některé z jejich kolonií. Tato skupina Židů měla k dispozici až 20 mil. korun a byla schopna se o sebe samostatně postarat. Tento návrh ani jedna ze zemí nepodpořila, české hranice obsadila německá armáda a židovské obyvatelstvo bylo sevřeno.
Druhá část V Terezíně popisuje strukturovaně chod ghetta. Nevynechává žádnou složku, žádný detail. Čtenář má možnost okusit na vlastní kůži atmosféru místa, které se stalo vězením pro děti, staré lidi, duševně choré a handicapované, pro zdravé muže a vitální ženy, pro elitní vědce, doktory, umělce, nejrůznější osobnosti či pro vojáky vyznamenané za první světové války. Taková byla skladba lidí terezínského ghetta. Richard Feder stál uprostřed nich, otec a dědeček, rabín a učitel. Celá jeho rodina byla zavražděna. On přežil. Plný rozhořčení obviňuje německý národ z bestiality a krutosti. Bolestivě pláče nad svým národem a rodinou, kterou z nepochopitelných důvodů zavraždili.
Třetí část je sbírkou výpovědí kolínských přeživších. Arnoštka Frišmanová píše o tom, jak ji zastihla válka, o deportaci do Terezína a následně do Estonska, kde prošla několika pracovními tábory. Ze strachu před Rusy bylo fašistické Estonsko evakuováno a Arnoštka se dostala do muniční továrny v Hamburku. Konec války ji zastihl v koncentračním táboře Bergen Belsenu, odkud se vrátila domů. Dr.Vojtěch Löwy vzpomíná na lodžské ghetto, které bylo jedno z největších ghett druhé světové války. Otto Seger popisuje Osvětim – Birkenau. Otto Seger byl s Dr. Ervinem Winternitzem jediný, kdo se z Osvětimi do Kolína vrátil. Byli v rodinném B IIb, který se sestával výlučně z terezínských Židů. Od smrti je zachránily pracovní tábory. Kniha obsahuje také vzpomínky na kolínské rodáky kapitána Arnošta Hellera a nadporučíka Tomáše Glasera.
Richard Feder věnoval tuto knihu kolínským Židům, kteří byli zavražděni a těm málo, kteří přežili. Konec knihy obsahuje jmenný seznam zavražděných z kolínské židovské obce. Loučí se nejen s nimi, ale i s vlastní manželkou, se syny, s dcerou a s vnoučaty. Věnování ke knize je sepsáno 30. listopadu 1945, z čehož lze usoudit, že kniha byla sepsána téměř ihned po osvobození koncentračního tábora Terezín. Zkušenost smrti, hladu, nesvobody a ztráta rodiny je tak čerstvá, že snad lze pochopit obvinění a zlost, kterou autor chrlí na celý německý národ a která není v publikacích tohoto typu tak příliš častá. (Založil/a: alča87)

(více)  

Štítky

více  
Richard Feder Richard Feder
*26.08.1878 - †18.11.1970

Další díla
Zobrazit další díla autora  

Komentáře



Nové komentáře můžete vkládat po přihlášení | Nemáte zde účet? - Rychlá registrace