Janusz Groszkowski
*21.3.1898 - †3.8.1984
Narozen/a v: Varšava, Polsko
Sledovat
Více
Odborná
Syn Teodora (1863–1930) a Maria née Lewkowicz (1887–1906). Již ve věku 8 let byl sirotkem jeho matka, která shořela v ohni. Dalším šokem v mládí bylo vypuknutí první světové války těsně před maturitou na střední škole. Když byla Varšavská univerzita v roce 1915 otevřena, stal se Janusz Groszkowski jedním z prvních studentů této univerzity, nejprve na Fakultě strojní a poté na Fakultě elektrotechnické .
6. února 1919 se stal zástupcem velitele Radiotelegrafského praporu ve Varšavě - personálního centra připravujícího specialisty na lineární radiotelegrafické jednotky [2] . Byl účastníkem a přednášejícím mnoha předmětů na prvním kurzu Školy radiotelegrafických důstojníků [3] , který se konal 29. dubna 1919. Spolu s inženýrem Janem Machcewiczem vytvořil v roce 1919 základní scénář pro radiotelegrafy [4] .
Vystudoval Varšavskou technickou univerzitu (1919) a důstojnickou školu komunikací v Paříži (1922). Již v roce 1929 obdržel titul prof. mimořádný a v roce 1935 prof. běžné technické vědy. Od roku 1952 byl skutečným členem Polské akademie věd ; v letech 1955–1980 člen prezidia, viceprezident 1957–1962 a v letech 1962–1971 prezident Polské akademie věd. Patřil do zednářství [5] .
V letech 1923–1939, výzkumný a didaktický zaměstnanec Varšavské technické univerzity, v letech 1929–1939 ředitel Radiotechnického institutu (od roku 1933 pod názvem Národní telekomunikační institut ) ve Varšavě [6] . V roce 1933 se stal členem prozatímního poradního a vědeckého výboru [7] .
Během sovětské okupace Lvova pokračoval ve vědeckých činnostech. V srpnu 1940 byl hostem All-Union Science Committee SSSR v Moskvě [6] .
V letech 1940–1941 pracoval v Polytechnickém institutu ve Lvově . Jako voják domácí armády v letech 1941–1944 byl vědeckým a technickým poradcem pro komunikaci mezi vládní delegací a zemí .
V letech 1945–1946 působil na Technické univerzitě v Lodži , od roku 1945 opět ředitel Národního telekomunikačního institutu (do roku 1951). Od roku 1946 se vrátil do Varšavské polytechniky (do roku 1968). V letech 1953–1963 byl také spojen s Ústavem základního technologického výzkumu Polské akademie věd (byl jedním z organizátorů této instituce). V roce 1968 odešel do důchodu.
V letech 1968–1971 místopředseda a v letech 1971–1976 předseda Národního výboru frontu Jednoty . V červnu 1968 se připojil k čestnému výboru a přípravnému výboru k oslavě 500. výročí narození Nicolause Copernicuse [8] . V letech 1972–1976 byl nezastupitelským zástupcem Seymu Polské lidové republiky šestého funkčního období a místopředsedou Státní rady . V letech 1974–1979 byl členem generální rady Asociace bojovníků za svobodu a demokracii . V únoru 1976 rezignoval na vedení frontu Národní jednoty na protest proti ústavním změnám, které zavedly vedoucí roli polské Sjednocené dělnické strany a spojenectví se Sovětským svazem.
V roce 1922 se Janusz Groszkowski oženil s Marií Komiczovou ao 4 roky později se narodila jejich jediná dcera Krystyna (dr gynekologie Polského onkologického ústavu Maria Skłodowska-Curie) .
Je pohřben na vojenském hřbitově Powązki , náměstí 100-II-12/13 [9] . (Založil/a: vikivika)
0x
sledován
Životopis - Janusz Groszkowski:
Janusz Groszkowski (narozen 21. března 1898 ve Varšavě , zemřel 3. srpna 1984 ) - polský vědec v elektronice a radiotechnice , kandidát na Nobelovu cenu [1] , inženýr , prezident Polské akademie věd , politik , předseda Národního výboru frontu jednoty a členem Seymu Polské lidové republiky šestého funkčního období a místopředsedou Státní rady (1972–1976).Syn Teodora (1863–1930) a Maria née Lewkowicz (1887–1906). Již ve věku 8 let byl sirotkem jeho matka, která shořela v ohni. Dalším šokem v mládí bylo vypuknutí první světové války těsně před maturitou na střední škole. Když byla Varšavská univerzita v roce 1915 otevřena, stal se Janusz Groszkowski jedním z prvních studentů této univerzity, nejprve na Fakultě strojní a poté na Fakultě elektrotechnické .
6. února 1919 se stal zástupcem velitele Radiotelegrafského praporu ve Varšavě - personálního centra připravujícího specialisty na lineární radiotelegrafické jednotky [2] . Byl účastníkem a přednášejícím mnoha předmětů na prvním kurzu Školy radiotelegrafických důstojníků [3] , který se konal 29. dubna 1919. Spolu s inženýrem Janem Machcewiczem vytvořil v roce 1919 základní scénář pro radiotelegrafy [4] .
Vystudoval Varšavskou technickou univerzitu (1919) a důstojnickou školu komunikací v Paříži (1922). Již v roce 1929 obdržel titul prof. mimořádný a v roce 1935 prof. běžné technické vědy. Od roku 1952 byl skutečným členem Polské akademie věd ; v letech 1955–1980 člen prezidia, viceprezident 1957–1962 a v letech 1962–1971 prezident Polské akademie věd. Patřil do zednářství [5] .
V letech 1923–1939, výzkumný a didaktický zaměstnanec Varšavské technické univerzity, v letech 1929–1939 ředitel Radiotechnického institutu (od roku 1933 pod názvem Národní telekomunikační institut ) ve Varšavě [6] . V roce 1933 se stal členem prozatímního poradního a vědeckého výboru [7] .
Během sovětské okupace Lvova pokračoval ve vědeckých činnostech. V srpnu 1940 byl hostem All-Union Science Committee SSSR v Moskvě [6] .
V letech 1940–1941 pracoval v Polytechnickém institutu ve Lvově . Jako voják domácí armády v letech 1941–1944 byl vědeckým a technickým poradcem pro komunikaci mezi vládní delegací a zemí .
V letech 1945–1946 působil na Technické univerzitě v Lodži , od roku 1945 opět ředitel Národního telekomunikačního institutu (do roku 1951). Od roku 1946 se vrátil do Varšavské polytechniky (do roku 1968). V letech 1953–1963 byl také spojen s Ústavem základního technologického výzkumu Polské akademie věd (byl jedním z organizátorů této instituce). V roce 1968 odešel do důchodu.
V letech 1968–1971 místopředseda a v letech 1971–1976 předseda Národního výboru frontu Jednoty . V červnu 1968 se připojil k čestnému výboru a přípravnému výboru k oslavě 500. výročí narození Nicolause Copernicuse [8] . V letech 1972–1976 byl nezastupitelským zástupcem Seymu Polské lidové republiky šestého funkčního období a místopředsedou Státní rady . V letech 1974–1979 byl členem generální rady Asociace bojovníků za svobodu a demokracii . V únoru 1976 rezignoval na vedení frontu Národní jednoty na protest proti ústavním změnám, které zavedly vedoucí roli polské Sjednocené dělnické strany a spojenectví se Sovětským svazem.
V roce 1922 se Janusz Groszkowski oženil s Marií Komiczovou ao 4 roky později se narodila jejich jediná dcera Krystyna (dr gynekologie Polského onkologického ústavu Maria Skłodowska-Curie) .
Je pohřben na vojenském hřbitově Powązki , náměstí 100-II-12/13 [9] . (Založil/a: vikivika)
Zobrazit více
Statistiky
Co napsal/a Janusz Groszkowski? (1)
Komentáře (0)
U tohoto autora zatím nejsou žádné komentáře


