Jan Šrámek

Životopis - Jan Šrámek:

Monsignore ThDr. Jan Šrámek (11. srpna 1870, Grygov – 22. dubna 1956 Praha) byl český římskokatolický kněz a politik, zakladatel a dlouholetý předseda Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě, po roce 1918 Československé strany lidové. V letech 1940-1945 byl předsedou Londýnské exilové vlády.

Po ukončení obecné školy v Grygově vystudoval Piaristické gymnázium a konvikt (dnes Arcibiskupské gymnázium) v Kroměříži (1880-1888) a poté bohosloveckou fakultu v Olomouci. Jeho prvním kněžským působištěm byl Nový Jičín, kam nastoupil v roce 1893. Zde působil do roku 1901, kdy byl přeložen do nedalekých Životic a krátce nato do Všechovic u Hranic na Moravě(1902). V roce 1902 v důsledku neshod s arcibiskupem prof. ThDr. Theodorem Kohnem odešel do brněnské diecéze, kde se uplatnil jako pedagog na diecézním kněžském učilišti, v l. 1904-1911 jako docent a od roku 1911 jako profesor tzv. křesťanské sociologie (sociálního učení církve). Už jako student se intenzívně zabýval studiem sociálních otázek. Po příchodu do Nového Jičína se začal věnovat praktické politice v regionu, zakládal katolické dělnické spolky (1895 Katolický dělnický spolek v Novém Jičíně, 1898 ženský křesťansko-sociální spolek Budoucnost v Novém Jičíně, podíl na založení dělnických spolků v Mořkově, Hodslavicích, Příboře, Štramberku, Bernarticích).

V roce 1899 založil Moravsko-slezskou křesťansko-sociální stranu na Moravě.

Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění, v lednu 1919 sjednotil české křesťanské strany a založil tak Československou stranu lidovou. Byl jejím předsedou v letech 1919–1938 a 1945–1948.

V letech 1921–1939 působil jako ministr ve všech vládách a jednalo se o jednoho z nejvlivnějších politiků v zemi. Nebyl oblíben u antikatolického prezidenta Masaryka, který Šrámka i jeho stranu nesnášel.

Po Mnichovské dohodě Šrámek emigroval a posléze se stal předsedou Exilové vlády v Londýně (1940). Na tomto postu setrval až do roku 1945 a vzniku Košické vlády. V roce 1945 se stal náměstkem předsedy vlády.

V únoru 1948 jako jediný varoval před rezignací demokratických ministrů, neboť nedůvěřoval Edvardu Benešovi, („A co se stane, jestliže nás prezident opustí?“), ale 20. února 1948 rezignoval spolu s ostatními.

V březnu se pokusil společně s Františkem Hálou (tajemník Československé strany lidové a odstoupivší ministr pošt) uprchnout z Československa, pokus však selhal, marně čekali na francouzské letadlo na letišti u Rakovníka.

Hála i Šrámek dožili svůj život v nezákonné internaci, mimo jiné v Nové Říši, v Brně, ve věznici ve Valdicích a nakonec na zámečku v Roželově. Jan Šrámek zemřel v pražské nemocnici na Bulovce, kde byl hospitalizován pod fiktivním jménem Josef Císař (úmrtní list byl již vystaven na jeho pravé jméno).

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: Alfie16)