Vsevolod Michajlovič Garšin
*14.02.1855 - †5. 4. 1888
Narozen/a v: Rusko
Sledovat
Více
Povídky
V mládí mnoho cestoval s otcem, malým statkářem
ve vojenské službě, a mnoho čítával, což mělo nemalý vliv na jeho něžnou mysl a měkkou duši. Od r. 1864 vzdělával se na gymnasiu v Petrohradě, kde náklonnost jeho ke knihám vzrostla ve vášeň; ale zároveň koncem r. 1872 objevily se u něho počátky duševního neduhu, který později svedl ho do hrobu. Ukončiv r. 1874 kurs, vstoupil do hornického ústavu a seznámiv se s některými vynikajícími umělci ruskými, jal se zkoušeti své síly v literatuře; avšak události na Balkánském poloostrově přiměly ho, že vstoupil k vojsku a účastnil se jako dobrovolník války rusko-turecké (1877). Raněn byv dne 11. (23.) srpna u Ajaslaru do nohy, šel po válce do výslužby v hodnosti důstojníka, načež vzdělával se soukromě na petrohradské universitě a věnoval se úplně činnosti literární, kterou velmi šťastně nastoupil povídkou Četyre dňa (Otěčestvennyja Zapiski, 1877) čerpanou z válečných událostí, jichž byl svědkem. Povídka obrátila na něho rázem obecnou pozornost a Garšina očekávala skvělá literární budoucnost; ale r. 1880 stižen byl podruhé vážnými příznaky duševní choroby. Zotaviv se skoro úplně, přijel koncem r. 1882 do Petrohradu a byl zde tajemníkem sjezdů zástupců ruských železnic. R. 1887 choroba se obnovila a násl. roku v březnu Garšin skončil sebevraždou. Napsal v celku asi deset povídek. Za nejlepší pokládá se Krasnyj cvětok, hluboce poetický a dle doznání samých lékařů realisticky věrný obraz choré duše, chtějící zničiti všechno zlo na zemi. Význačným rysem talentu Garšinova jest neobyčejná náklonnost k reflexím a ku tragismu při patrném nedostatku epického živlu. Vedle realistického líčení práce jeho proniknuty jsou hlubokým a živým poetickým citem, humanností a snahou po mravním zdokonalení lidstva.
http://leccos.com/index.php/clanky/garsin-vsevolod-michajlovic (Založil/a: Kukpiss)
0x
sledován
Životopis - Vsevolod Michajlovič Garšin:
Garšin Vsevolod Michajlovič, spisovatel ruský (*1855 v bachmutském új., jekaterinoslavské gub. – †1888 v Petrohradě).V mládí mnoho cestoval s otcem, malým statkářem
ve vojenské službě, a mnoho čítával, což mělo nemalý vliv na jeho něžnou mysl a měkkou duši. Od r. 1864 vzdělával se na gymnasiu v Petrohradě, kde náklonnost jeho ke knihám vzrostla ve vášeň; ale zároveň koncem r. 1872 objevily se u něho počátky duševního neduhu, který později svedl ho do hrobu. Ukončiv r. 1874 kurs, vstoupil do hornického ústavu a seznámiv se s některými vynikajícími umělci ruskými, jal se zkoušeti své síly v literatuře; avšak události na Balkánském poloostrově přiměly ho, že vstoupil k vojsku a účastnil se jako dobrovolník války rusko-turecké (1877). Raněn byv dne 11. (23.) srpna u Ajaslaru do nohy, šel po válce do výslužby v hodnosti důstojníka, načež vzdělával se soukromě na petrohradské universitě a věnoval se úplně činnosti literární, kterou velmi šťastně nastoupil povídkou Četyre dňa (Otěčestvennyja Zapiski, 1877) čerpanou z válečných událostí, jichž byl svědkem. Povídka obrátila na něho rázem obecnou pozornost a Garšina očekávala skvělá literární budoucnost; ale r. 1880 stižen byl podruhé vážnými příznaky duševní choroby. Zotaviv se skoro úplně, přijel koncem r. 1882 do Petrohradu a byl zde tajemníkem sjezdů zástupců ruských železnic. R. 1887 choroba se obnovila a násl. roku v březnu Garšin skončil sebevraždou. Napsal v celku asi deset povídek. Za nejlepší pokládá se Krasnyj cvětok, hluboce poetický a dle doznání samých lékařů realisticky věrný obraz choré duše, chtějící zničiti všechno zlo na zemi. Význačným rysem talentu Garšinova jest neobyčejná náklonnost k reflexím a ku tragismu při patrném nedostatku epického živlu. Vedle realistického líčení práce jeho proniknuty jsou hlubokým a živým poetickým citem, humanností a snahou po mravním zdokonalení lidstva.
http://leccos.com/index.php/clanky/garsin-vsevolod-michajlovic (Založil/a: Kukpiss)
Zobrazit více


