Životopis - Erwin Panofsky:
E. Panofsky patří k nejvýznamnějším a nejvlivnějším uměleckým historikům 20. století. Po studiích u profesorů Wilhelma Vogeho a Adolfa Goldschmidta se v roce 1921 stal docentem, o pět let později pak profesorem hamburské univerzity; v roce 1933 emigruje před nacismem do Spojených států amerických, kde v Institute for Advanced Study v Princetonu působí až do konce života. Ve svých raných pracích je Panofsky inspirován Cassirerovým učením o symbolických formách, tedy takových lidských výtvorech, v nichž je "duchovní význam vázán na konkrétní smyslový znak a tomuto znaku vnitřně přisouzen" (Perspektive als symbolische Form, 1927). Od třicátých let Panofsky spolu se svými hamburskými kolegy Aby Warburgem a Fritzem Saxlem vypracovává novou uměleckohistorickou metodu, ikonologii, odkrývající v uměleckém díle nejrůznější vrstvy významů až k "vnitřnímu významu neboli obsahu", který prozrazuje "základní postoj národa, období nebo třídy, náboženské nebo filozofické přesvědčení, jak jsou zhuštěny v jediném díle a poznamenány jedinou osobností" (Studies in Iconology, 1939). Z poválečných prací tohoto velikého humanistického myslitele je třeba připomenout alespoň knihu Renaissance and Renascenses (1960), zbývající se periodickými návraty antických principů v evropském umění.
(Založil/a:
Nux)
3x
sledován
