Charles Péguy
*7.1. 1873, Ó
Sledovat
Více
Koupit knihy(239 Kč)
Poezie (50%)
Odborná (50%)
Duchovní literatura (50%)
Ještě před válkou upozorňoval na nebezpečí totalitarismu, ale sám hned první rok války padl na frontě (stejně jako Apollinaire) . Většina jeho básnického díla vznikla během 4 let před 1. sv. válkou.
U nás ho jako první překládal Bohuslav Reynek a Péguy byl také velký oblíbenec F. X. Šaldy, který v něm viděl tzv. „mystika-realistu“, ale kupodivu ho ostatní čeští básníci ho příliš nepřekládali – snad jim připadal básnicky příliš jednoduchý.
Péguy byl přesvědčený křesťan a hájil tradiční hodnoty spjaté obvykle s vlastenectvím (země, vlast, víra), také dost protiměšťácky a protiburžoasticky zaměřený, ale zároveň velmi lidský - „Dávám přednost živému nepořádku před mrtvým pořádkem.“ - To se odráží i v jeho poezii, kdy jsou jeho verše velmi přirozené, ale ne tak vznešené a upjaté jako u jeho vrstevníka a dalšího silně křesťansky zaměřeného básníka Paula Claudela.
Svou zbožnost a zároveň lidskost zdůrazňoval např. tak, že v kostele vždy stojí vzadu, protože se sám cítil jako příliš velký hříšník. Psal výhradně o křesťanství a jeho poezie byla velmi prozaická, skoro až úvahová próza, díky čemuž velmi oblíbený, a jeho verše působily krásně, výmluvně ale současně i srozumitelné.
Vydával časopis „Čtrnáctidenní sešity“ – zaplňoval je jen vlastními příspěvky, a projevil se také i jako vynikající esejista s výstižnými citáty:
„Křesťanství umírá z nedostatku lásky.“, anebo: „Křesťanství je záležitostí srdce.“, či: „Křesťan nenávidí hřích, ale miluje hříšníka.“ ,"Tyranie je vždycky lépe organizovaná než svoboda."
Mnoho z něj citoval např. Graham Greene, který byl jeho dílem hodně ovlivněn. Roku 1900 založil i literární časopis Les cahiers de la quinzaine, kam psal také Romain Rolland, Julien Benda, Georges Sorel, Daniel Halévy a André Suares. Časopis měl velké finanční problémy a nevycházel pravidelně, nicméně do roku 1914 vyšlo 229 čísel. Péguy se v těchto letech stává jedním z prvních kritiků „modernity“, které vyčítá sobectví a hamižnost, zbabělou pohodlnost a mravní rozklad společnosti. „Jako se křesťan připravuje na smrt, připravuje se moderní člověk na důchod.“ Proti tomu zdůrazňuje odvahu a její velké vzory, především Janu z Arku. V jeho díle se také projevuje nový zájem o křesťanskou mystiku zároveň s rozhodným odporem vůči antisemitismu. (Založil/a: Peetuliska)
0x
sledován
Životopis - Charles Péguy:
Francouzský básník, prozaik, esejista a kritik, zanícený socialista a zakladatel fr. soc. strany. Jeho životní postoj byl velmi mysticky a vizionářsky zabarvený. Angažoval se např. Dreyfusově aféře a byl silný křesťansko-socialistický myslitel.Ještě před válkou upozorňoval na nebezpečí totalitarismu, ale sám hned první rok války padl na frontě (stejně jako Apollinaire) . Většina jeho básnického díla vznikla během 4 let před 1. sv. válkou.
U nás ho jako první překládal Bohuslav Reynek a Péguy byl také velký oblíbenec F. X. Šaldy, který v něm viděl tzv. „mystika-realistu“, ale kupodivu ho ostatní čeští básníci ho příliš nepřekládali – snad jim připadal básnicky příliš jednoduchý.
Péguy byl přesvědčený křesťan a hájil tradiční hodnoty spjaté obvykle s vlastenectvím (země, vlast, víra), také dost protiměšťácky a protiburžoasticky zaměřený, ale zároveň velmi lidský - „Dávám přednost živému nepořádku před mrtvým pořádkem.“ - To se odráží i v jeho poezii, kdy jsou jeho verše velmi přirozené, ale ne tak vznešené a upjaté jako u jeho vrstevníka a dalšího silně křesťansky zaměřeného básníka Paula Claudela.
Svou zbožnost a zároveň lidskost zdůrazňoval např. tak, že v kostele vždy stojí vzadu, protože se sám cítil jako příliš velký hříšník. Psal výhradně o křesťanství a jeho poezie byla velmi prozaická, skoro až úvahová próza, díky čemuž velmi oblíbený, a jeho verše působily krásně, výmluvně ale současně i srozumitelné.
Vydával časopis „Čtrnáctidenní sešity“ – zaplňoval je jen vlastními příspěvky, a projevil se také i jako vynikající esejista s výstižnými citáty:
„Křesťanství umírá z nedostatku lásky.“, anebo: „Křesťanství je záležitostí srdce.“, či: „Křesťan nenávidí hřích, ale miluje hříšníka.“ ,"Tyranie je vždycky lépe organizovaná než svoboda."
Mnoho z něj citoval např. Graham Greene, který byl jeho dílem hodně ovlivněn. Roku 1900 založil i literární časopis Les cahiers de la quinzaine, kam psal také Romain Rolland, Julien Benda, Georges Sorel, Daniel Halévy a André Suares. Časopis měl velké finanční problémy a nevycházel pravidelně, nicméně do roku 1914 vyšlo 229 čísel. Péguy se v těchto letech stává jedním z prvních kritiků „modernity“, které vyčítá sobectví a hamižnost, zbabělou pohodlnost a mravní rozklad společnosti. „Jako se křesťan připravuje na smrt, připravuje se moderní člověk na důchod.“ Proti tomu zdůrazňuje odvahu a její velké vzory, především Janu z Arku. V jeho díle se také projevuje nový zájem o křesťanskou mystiku zároveň s rozhodným odporem vůči antisemitismu. (Založil/a: Peetuliska)
Zobrazit více
Koupit knihy(239 Kč)
Statistiky
Co napsal/a Charles Péguy? (5)
Ta jediná je paní - Chudoba
(1910)
Tajemství svatých Neviňátek
(1913)
Komentáře (0)
U tohoto autora zatím nejsou žádné komentáře


