Sven Stolpe

Životopis - Sven Stolpe:

Pochází z rodiny státního úředníka. V mládí levicově orientován.
Za pobytu ve švýcarském sanatoriu, kde si léčil tuberkulózu, poznal svět franc. katolíků, což znamenalo jeho náboženské probuzení.
Nejprve se přihlásil k domácímu Oxfordskému hnutí a luteránské církvi, roku 1947 přestoupil ke katolicismu. Své myšlenkové postoje vyslovil poprvé v esejích Två generationer (1929, Dvě generace), v nichž se staví proti estetismu a pozitivismu starší generace a zjišťuje náboženský smysl u generace nové.
Tyto názory rozvíjí ve 30. letech v časopise Fronten (Fronta).
Jeho první román I dödens väntrum (1930, V čekárně smrti) je zasazen do prostředí sanatoria a pojednává o touze nepokojného mladého muže po nadpozemském osvobození. Zkušenost spisovatelovy konverze odrážejí romány Lätt, snabb och öm (1947, Lehký, rychlý a něžný) a Sakrament (1948, Svátost). Jeho obsáhlá esejistická tvorba pojednává o franc. křesťanských spisovatelích F. Mauriacovi, J. Maritainovi, H. Brémondovi aj., např. soubory Den kristna falangen 1–2 (1934, 1936 Křesťanská falanga) a Själar i brand (1938, Planoucí duše). Jeho pozornosti neušly ani velké postavy Evropy a Švédska, např. Jeanne d’Arc (1949, Jana z Arku), Franciscus: lärjunge och diktare (1954, Frintišek: učedník a básník), Drottning Kristina (1954, Královna Kristina) a Birgitta 1–2 (1973). Královně Kristině je věnována i jeho disertační práce Från stoicism till mystik (1959, Od stoicismu k mystice). (Založil/a: slovak)