Třetí planeta smrti

Pokud vám jde o dobrodružný příběh v kulisách sci-fi, o tajemno a cizí planety, pak jsou Harrisonovy Planety smrti tím pravým. Prostě oddychovka.

V porovnání s prvním a druhým dílem je tento příběh asi nejslabší, téma se opakuje jako v předchozích knihách a tak je škoda, že ho autor něčím neozvláštnil, třeba tak jako v druhém díle prvkem bláznivé komedie. Chyběla mi tu prostě nějaká ta nádstavba, která by tomuto dobrodružství dodala trochu „drajv“ a tak je to ve výsledku jen pohodové čtení, co toho moc nezanechá. ===60%

Třetí planeta smrti... nezanechává dojem. Četl jsem ji spolu s ostatními asi před osmi lety, a zatímco v případě ostatních dílů si jsem vcelku schopen vybavit jejich děj, zde zůstalo jen mlhavé povědomí o tom, že jde o nejslabší díl, kde komediálnost byla až přehnaná a jehož děj mi naprosto neutkvěl. Přesto si to vybavuji jako svižné, čtivé dílo.

Po dlouhé době jsem zase četl knihu, která mě chytla a bavila a musel jsem ji přečíst co nejrychleji. To už se mi dlouho nestalo. Za mě to bylo originální, čtivé, napínavé a promyšlené. Super ! Je to zvláštní, jak Harry Harrison má některé příběhy napsané jako totální masterpiecy, na které si člověk dlouho vzpomíná a potom jsou některé, kam zybtečně cpe nějaké svoje podivné politicko kulturní názory a dost výrazně mi to degraduje celý dojem z knihy - například Více místa, nebo Stroj Hollywood (to byla strašná nuda). Ale Planety smrti jsou pecka, ničím ideově nezatížená a četla se fakt dobře.