Paví hody

Jazyková a kompoziční krása, ale čtenářsky obtížnější čtení. Stránky projíždějte opravdu pozorně, aby vám neunikly ani nejmenší detaily. Předválečné, válečné i poválečné období, spousta velkých zvratů řečených jen mezi řečí a jedna zapadlá vesnička Horní Jelení. Osudy jejích obyvatel v kontextu historických dějin.

Mně se kniha moc líbila, jen ten konec mi přišel trošku iracionální, ale to je spíš subjektivní dojem. Rozhodně doporučuji.

Jan Štifter vypráví krásným jazykem příběh, který na mě byl příliš zapletený a místy i snový. Retrospektiva a různé časové roviny vyprávění mi obecně nevadí, ale tady jsem měla problém se zařazením a souvislostmi. Při čtení je nutné se soustředit, aby vám neuniklo ani to nejmenší... protože pak se vezete jako já. Je to jazyková krása, ale já se opravdu ztratila a už nenašla a konec jsem asi ani nepochopila. Škoda, autora mám ráda, líbí se mi jak pracuje s příběhem, jak vypravuje, ale tady jsme se prostě nesešli, ale to je moje chyba.

Tak jo, teď si trochu nakálím do vlastní záložky... co mi totiž tolik chybělo u Neděle odpoledne, mi tady bohužel vůbec nesedlo... přílišná slovní košatost jako kdyby zastínila důležitost vyprávění... a to jsem se těšila na nový příběh jako malej Jeník... jen zkrátka tahle místy přesolená paví hostina úplně nenasytila mé knižní pohárky... smutné, ale možná jen moje mysl nebyla zrovna ve formě a je chyba na mé straně intelektu... zkusím to zase příště.

S tvorbou Jana Štiftera už mám nějakou zkušenost - a to dobrou, takže když jsem zjistila, že panu autorovi vyšla nová kniha, věděla jsem, že si ji budu chtít přečíst.
Paví hody začínají docela nenápadně - nějakou dobu bylo těžké říct, jakým směrem se bude děj stáčet. A možná právě proto jsem měla zpočátku potíž se do knihy více ponořit, začíst se - a možná proto moje hvězdičkové hodnocení skončilo na průměru. V druhé polovině knihy jsem se ale pořádně začetla a začala si knihu více užívat.
Autor umí skvěle zachytit atmosféru a popsat postavy, jejich svět. Dějová linka se může zdát zdánlivě jednoduchá, ale čtenář přesto musí číst pomalu a obezřetně, protože řada detailů se skrývá mezi řádky. Ve výsledku se tak ze zdánlivě jednoduchého příběhu stává příběh docela velký. Malá obec, nenápadné obyčejné postavy, ale přesto velké dějiny, které se dotýkají všech.
Jazykově je to skvostné dílo, které lahodí oku i duši. Pokud máte rádi poeticky laděnou a květnatě psanou literaturu, která je trochu náročnější, tady byste si mohli přijít na své.
Pokud se vám tvorba Jana Štiftera líbí, mohu doporučit - a uvidíte sami, jak vám to bude sedět.