Ivan Klíma

Ivan Klíma, jeden z nejstarších kluků, co znám (od vidění). Jak píše ve svém rozhovoru s Alenou Plavcovou v magazínu Ln Pátek, na gymplu kdysi založili spolek čtyř kluků, kteří nemluví sprostě - což bylo i tenkrát vyjímečné ("Tak jak by se mi mohlo líbit, když mluví sprostě pan prezident?").

"Jenže na samé podobě ideologie záleží méně než na potřebě lidí, zvláště těch mladých, bouřit se proti společenskému pořádku, do něhož vstupují a který nevytvořili, a tudíž jej nepovažují za svůj. Lidé také potřebují mít nějakou víru, cíle, které považují za vyšší, a jsou náchylní vidět svět a jeho rozpory v nečekaných, zdánlivě jednoduchých souvislostech, které se zdají vysvětlovat vše podstatné, čím právě trpí anebo s čím nesouhlasí. Pro tyto často klamné cíle jsou ochotni obětovat i život. Všechny ideologie minulosti, které vedly k vraždění, se mohly rozvinout teprve tehdy, když dokázaly vyčistit mozky lidí od všeho, co vyhlásily za nepatřičné, a přimět je k fanatické oddanosti ideám, které vyhlásily za patřičné. V tom se nelišily od současných ideologií, které vedou k teroristickému vraždění. Každá fanatická oddanost pravdě, ať přičítané božské, anebo pozemské autoritě, vede k obdobným důsledkům: lidé umírají anebo jsou vražděni, zmíněná pravda je obvykle nadlouho nepřežije."

(z knihy Moje šílené století)

Pan Ivan Klíma je můj velký oblíbenec! Kdysi jsem se zamilovala do jeho knih a ta láska trvá dodnes.

Ano, ano, všechno, co bych chtěla napsat, už za mě napsal uživatel claudel. Podobnost s Kunderou jsem si uvědomovala již při čtení první knihy (už si nepamatuji, která to přesně byla). Shodou okolností jsem se k těmto dvěma autorům dostala také ve stejnou dobu. Zvláštní. Asi to tak vždycky chtějí okolnosti... :)

Luisa 5
.