Životopis - George Berkeley:
Irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi („být znamená být vnímán“), jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu.
Berkeley se narodil roku 1685 jako prvorozený syn vznešené rodiny přistěhovalé z Anglie. Od patnácti let studoval na Trinity College v Dublinu, kde získal roku 1707 titul magistra. Již ve dvaceti letech rozvinul svou ústřední tezi o neexistenci hmotné substance nezávislé na vědomí. Jeho první spis se však věnoval optice (Esej o nové teorii vidění, 1709). Berkelyho filosofické dílo bylo dílem jeho mládí: svůj hlavní spis (Pojednání o principech lidského poznání) napsal v pětadvaceti letech; vydal však jen první část, neboť druhá, ztracená na cestě po Itálii, nebyla již znovu napsána.[1] Pojednání však spíše než obdiv sklidilo odmítnutí: odmítání existence vnějšího světa bylo považováno za bláznovství. Proto se Berkeley snaží podat své učení přístupnější formou tří filosofických dialogů mezi dvěma filosofy se symbolickými jmény, totiž Hyladem (zastáncem hmoty) a Filonoem (milovníkem rozumu).
Následující léta byla vyplněna především cestami po evropském kontinentě. Roku 1724 byl Berkeley jmenován děkanem v Derry, o čtyři roky později se oženil a roku 1729 se svou ženou přistál na Rhode Islandu s cílem realizovat dávný plán, totiž zřídit na Bermudách misionářskou stanici, kde by se vzdělávali i domorodci. Projekt však po dvou letech zkrachoval.
Po roce 1734, kdy se stal Berkeley biskupem, ustaly jeho cesty. Berkeley věnoval čas své diecézi a ve svých spisech se vyjadřoval k problémům irské politiky a usmíření státního a katolického náboženství. Jeho poslední spis Siris (1744) rozvíjí mystickou přírodní filosofii a prosazuje dehtovou vodu jakožto léčebný prostředek. Texty věnované dehtové vodě byly za Berkeleyho života populárnější než jeho čistě filosofické knihy.[2][3] Berkeley zemřel roku 1753 v Oxfordu, kam přijel za svým studujícím synem.
Berkeleyho filosofie je především metafyzikou, jejím hlavním záměrem však byla dle filosofova vlastního vyjádření podpora náboženství a morálky. I Berkeleyho ústřední myšlenka – esse est percipi – má vyvrátit ateismus a skepticismus, neboť uznání existence hmotné substance nezávislé na mysli dle Berkeleyho do ateismu nutně ústí.
(Založil/a:
carott)
3x
sledován
