David Šarman

Po přečtení autorovy knížky, jsem přece jen něco z jeho života vycítil. Je to ctižádostivý jedinec, v daném oboru asi nenadaný "od boha", ale poctivě se snažící, aby se prosadil. Je to ještě mladý muž, který může být drogově závislý, ale má kolem sebe přátele, kteří mu pomáhají. Asi má větší vedlejší příjem který mu umožňuje vydávat knížky, které asi čtou jen příbuzní a přátelé.

David píše poezii toho druhu, který čtenáři umožní nahlédnout do jeho nitra, a tudíž takovou, která se špatně hodnotí a možná jsem toho názoru, že by se hodnotit ani neměla. Většinou klidným tónem píše věci, které jsou pocitově dost extrémní, jeho poezie čtenáři detailně vykreslí scénu, na které se odehrává a vykresluje i vývoj autorovy osobnosti. Je to poezie, která je psána hlavně jako forma terapie a její primární účel není být součástí knihy, ale uchopit nějakou emoci a nehlédnout na ni z různých perspektiv.