Paul Brunton
*21.10.1898 - †27.07.1981
Narozen/a v: Londýn, Velká Británie
Sledovat
Více
Upravit údaje
Sdílet

Duchovní literatura (100%)
Filozofie a etika (96%)
Cestování (7%)
Je všeobecně známo, že Dr. Paul Brunton přeložil západu jógu a meditaci a vyjádřil jejich filosofické pozadí běžně srozumitelnou řečí.
Způsobem jeho psaní bylo, že si stručně zaznamenával inspirované myšlenky ihned, jak se objevily. Často je zapisoval na zadní stranu dopisní obálky nebo na okraje novin či časopisů, když se procházel mezi květinami v zahradách lemujících Ženevské jezero. Potom je přepisoval na stroji a třídil podle námětů. Později je chtěl zredigovat a sestavit do souvislého textu. Po smrti bylo toto jeho duchovní krédo vydáno (v letech 1984 - 1988) v šestnácti dílech pod názvem Zápisky Paula Bruntona (Notebooks of Paul Brunton).
Paul Brunton žil posledních 20 let svého života ve Švýcarsku. Měl rád jeho mírné klima a jeho majestátní horské scenérie. Sem za ním přicházeli jeho návštěvníci a korespondence z celého světa. Hrál důležitou roli v životech velkého množství lidí.[zdroj?]
Do češtiny jeho první tři spisy (Tajná stezka, Tajnosti indické a Tajnosti egyptské) převedl Karel Weinfurter.
„P.B.“, jak byl nazýván svými čtenáři, byl tichý a jemný člověk. Vyzařovala z něho aura nesmírné laskavosti. Jeho akademické vědomosti byly přetaveny v žáru života. Jeho duchovnost proráží temnoty jako světlo majáku. On však důrazně odmítal všechny pokusy vytvořit kolem něho kult. Často připomínal: „Musíte najít svého P.B. ve svém vlastním nitru.“
Zdroj: wikipedia.org
16x
sledován
vladislaus
23. 10. 2011
Životopis - Paul Brunton:
Paul Brunton (21. října 1898 v Londýně - 27. července 1981 ve Vevey ve Švýcarsku) byl britský filosof, mystik, a cestovatel. Je autorem třinácti knih (vydaných za jeho života), z nichž první, Tajnosti indické, byla publikována v roce 1935 a poslední, Duchovní krize člověka, v roce 1952.Je všeobecně známo, že Dr. Paul Brunton přeložil západu jógu a meditaci a vyjádřil jejich filosofické pozadí běžně srozumitelnou řečí.
Způsobem jeho psaní bylo, že si stručně zaznamenával inspirované myšlenky ihned, jak se objevily. Často je zapisoval na zadní stranu dopisní obálky nebo na okraje novin či časopisů, když se procházel mezi květinami v zahradách lemujících Ženevské jezero. Potom je přepisoval na stroji a třídil podle námětů. Později je chtěl zredigovat a sestavit do souvislého textu. Po smrti bylo toto jeho duchovní krédo vydáno (v letech 1984 - 1988) v šestnácti dílech pod názvem Zápisky Paula Bruntona (Notebooks of Paul Brunton).
Paul Brunton žil posledních 20 let svého života ve Švýcarsku. Měl rád jeho mírné klima a jeho majestátní horské scenérie. Sem za ním přicházeli jeho návštěvníci a korespondence z celého světa. Hrál důležitou roli v životech velkého množství lidí.[zdroj?]
Do češtiny jeho první tři spisy (Tajná stezka, Tajnosti indické a Tajnosti egyptské) převedl Karel Weinfurter.
„P.B.“, jak byl nazýván svými čtenáři, byl tichý a jemný člověk. Vyzařovala z něho aura nesmírné laskavosti. Jeho akademické vědomosti byly přetaveny v žáru života. Jeho duchovnost proráží temnoty jako světlo majáku. On však důrazně odmítal všechny pokusy vytvořit kolem něho kult. Často připomínal: „Musíte najít svého P.B. ve svém vlastním nitru.“
Zdroj: wikipedia.org
Zobrazit více  

Statistiky
Co napsal/a Paul Brunton? (28)
Komentáře (4)






Myslím, že je to poslední filozof, který odpovídá na filozofické otázky modernímu člověku. Bohužel nyní se zdá ,že vývoj spěje dál a dál, a ani Bruntonova filozofie už nestačí. Čekáme tedy na Bruntonova nástupce.
V určitém období jsem knihy Paula Bruntona četl velmi rád a pokoušel jsem se v nich hledat "tajnosti", které jsou obsaženy v jejich názvech. A vůbec mi nevadilo, že už to dávno žádné tajnosti nejsou.
Když jsem četl uveřejněný životopis, něco mi to připomnělo. A tak jsem si vytáhl jeho knihy z police a začetl se do úvodu Kenetha Thurstona Hursta a našel jsem tam několik odstavců, zkopírovaných slovo od slova. Mám za to, že by i wikipedia měla uvádět prameny, ze kterých jeho přispívatelé opisují...
Když jsem četl uveřejněný životopis, něco mi to připomnělo. A tak jsem si vytáhl jeho knihy z police a začetl se do úvodu Kenetha Thurstona Hursta a našel jsem tam několik odstavců, zkopírovaných slovo od slova. Mám za to, že by i wikipedia měla uvádět prameny, ze kterých jeho přispívatelé opisují...
Asi není náhoda, že je u nás s Bruntonem spojeno hlavně jméno Karla Weinfurtera. Stejný povrchní pravdoplky pro jednoduchoučký lidičky, hlavně vydávaný za úžasnou moudrost a tajemství, neskutečná grafománie (vpravdě dokonalý to znak každého skutečně pokročilého mudrce a mystika), schopnost ukájet ego konzumentů nahrazuje potřebu vlastních duchovních zkušeností a práce, no a celkově spíš tah na peněženky než ducha čtenářů... Ale tak nějak to i patřilo k té době asi... ještě že nám po ní zbylo víc o poznání inspirativnějších a skutečně erudovaných postav a mistrů...
Velmi inspirativní člověk. Číst jeho dílo je pro mne zároveň nesmírně poučné a hlavně nesmírně uklidňující. Jeho myšlení zaznamenané slovy je mi velmi blízké a jsem nesmírně vděčný místní knihovně, že jsem tam na jeho knihy narazil.