Edith Södergran
*04.04.1892 - †24.06.1923
Narozen/a v: Petrohrad, Rusko
Sledovat
Více
Poezie
Raivola, finskošvédská básnířka. Vyrůstala v Petrohradu, kde v mezinárodním
prostředí něm. školy poprvé přišla do kontaktu s evr.
lit. děním. První básně psala něm., rus. a franc., teprve později přešla
na švédštinu. V šestnácti letech onemocněla tuberkulózou a delší
dobu se léčila ve švýcarském Davosu. Zde se dále rozšířily její
kulturní obzory: seznámila se s franc. symbolismem, rus. futurismem
a něm. expersionismem. Po návratu domů se spolu s matkou
usadila v Karelii, kde strávila celý zbytek života. Její debut, tehdejší
kritikou zcela nepochopená sbírka Dikter (1916, Básně), znamenal
– po stránce formální i obsahové – radikální, téměř šokující
rozchod s domácí poetickou tradicí. V rytmicky uvolněných, většinou
nerýmovaných básních s častými whitmanovskými anaforami
se odrazil autorčin zážitek trpkého milostného zklamání, pocit odcizení,
ale i chuť žít jako reakce na stále přítomnou hrozbu smrti.
Říjnová revoluce v Rusku a následující občanská válka ve Finsku
uvrhla Södergranovou do nesmírných existenčních obtíží, k nimž
se ještě přidružil zhoršující se zdravotní stav a rostoucí odtrženost
od okolního světa. Na svou neutěšenou situaci reagovala básnickou
vzpourou. Sbírky Septemberlyran (1918, Zářijová lyra) a Rosenaltaret
(1919, Růžový oltář) obsahují nietzscheovsky extatickou a prorocky
exaltovanou, vizionářskou lyriku, pojímající nového člověka,
vysvobozeného z pout náboženství a zábran, jako střed všehomíra.
Ve sbírce Framtidens skugga (1920, Stín budoucnosti) tento kosmický
utopismus dospěl ke svému vyvrcholení i konci. V následující
době básnířka heroický postoj začala opouštět a přes antropozofii
Rudolfa Steinera postupně dospěla ke křesťanské mystice, která
ryze rozumové, materialiské chápání světa nahradila potřebou smíření
a harmonie. Posmrtně vydaná sbírka Landet som icke är (1925,
Země která není) opěvuje Boží mystérium a vyjadřuje touhu po vyšších,
metafyzických hodnotách. Edith Södergranová je považována
za klíčovou představitelku finskošvéd. modernismu, její dílo zásadním
způsobem ovlivnilo švéd. psanou poezii 20. století. (Založil/a: petik)
1x
sledován
Životopis - Edith Södergran:
SÖDERGRAN(OVÁ) Edith, 4. 4. 1892 Petrohrad – 24. 6. 1923Raivola, finskošvédská básnířka. Vyrůstala v Petrohradu, kde v mezinárodním
prostředí něm. školy poprvé přišla do kontaktu s evr.
lit. děním. První básně psala něm., rus. a franc., teprve později přešla
na švédštinu. V šestnácti letech onemocněla tuberkulózou a delší
dobu se léčila ve švýcarském Davosu. Zde se dále rozšířily její
kulturní obzory: seznámila se s franc. symbolismem, rus. futurismem
a něm. expersionismem. Po návratu domů se spolu s matkou
usadila v Karelii, kde strávila celý zbytek života. Její debut, tehdejší
kritikou zcela nepochopená sbírka Dikter (1916, Básně), znamenal
– po stránce formální i obsahové – radikální, téměř šokující
rozchod s domácí poetickou tradicí. V rytmicky uvolněných, většinou
nerýmovaných básních s častými whitmanovskými anaforami
se odrazil autorčin zážitek trpkého milostného zklamání, pocit odcizení,
ale i chuť žít jako reakce na stále přítomnou hrozbu smrti.
Říjnová revoluce v Rusku a následující občanská válka ve Finsku
uvrhla Södergranovou do nesmírných existenčních obtíží, k nimž
se ještě přidružil zhoršující se zdravotní stav a rostoucí odtrženost
od okolního světa. Na svou neutěšenou situaci reagovala básnickou
vzpourou. Sbírky Septemberlyran (1918, Zářijová lyra) a Rosenaltaret
(1919, Růžový oltář) obsahují nietzscheovsky extatickou a prorocky
exaltovanou, vizionářskou lyriku, pojímající nového člověka,
vysvobozeného z pout náboženství a zábran, jako střed všehomíra.
Ve sbírce Framtidens skugga (1920, Stín budoucnosti) tento kosmický
utopismus dospěl ke svému vyvrcholení i konci. V následující
době básnířka heroický postoj začala opouštět a přes antropozofii
Rudolfa Steinera postupně dospěla ke křesťanské mystice, která
ryze rozumové, materialiské chápání světa nahradila potřebou smíření
a harmonie. Posmrtně vydaná sbírka Landet som icke är (1925,
Země která není) opěvuje Boží mystérium a vyjadřuje touhu po vyšších,
metafyzických hodnotách. Edith Södergranová je považována
za klíčovou představitelku finskošvéd. modernismu, její dílo zásadním
způsobem ovlivnilo švéd. psanou poezii 20. století. (Založil/a: petik)
Zobrazit více
Statistiky
Co napsal/a Edith Södergran? (1)
Země, která není
(1925)
Komentáře (0)
U tohoto autora zatím nejsou žádné komentáře

