Ota Pavel
*02.07.1930 - †31.03.1973
Narozen/a v: Praha, Československo
Sledovat
Jazyky
Více
Upravit údaje
Sdílet
Povídky (84%)
Sport (31%)
Biografie (9%)
Ostatní (27%)
Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera.
Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Mladý Ota krátce pracoval i jako horník. Po skončení války se vrátili živí jeho bratři i otec. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující.
Krátce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase, mezi lety 1956 a 1957 pak zastával stejnou pozici v časopise Stadion a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí.
Jako redaktorovi mu bylo umožněno hodně cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo do USA, dále do Francie, Švýcarska a samozřejmě SSSR.
Při zimní olympiádě v Innsbrucku (1964) u něj propukla vážná duševní choroba (maniodepresívní psychóza), v jejímž důsledku se pokusil podpálit statek nad Innsbruckem. Kvůli této nemoci odešel roku 1966 do invalidního důchodu. Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách a zemřel předčasně na srdeční infarkt ve věku nedožitých 43 let v rodné Praze. Je pohřben na židovském hřbitově v Praze - Strašnicích, vedle svého otce.
Některé jeho prózy, především Zlatí úhoři (s Vladimírem Menšíkem) a Smrt krásných srnců (s Karlem Heřmánkem), byly úspěšně zfilmovány.
V roce 2002 bylo v Buštěhradě zřízeno muzeum věnované životu a dílu Oty Pavla. Velmi informativní expozice obsahuje množství fotografií, dokumentů a originálních osobních předmětů.
Jeho manželka Věra později napsala knihu memoárů Vzpomínky na Otu Pavla.
Zdroj: wikipedia.org
131x
sledován
Děčínský
Životopis - Ota Pavel:
Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, (* 2. července 1930 v Praze – 31. března 1973 tamtéž) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem především autobiografických próz především s tématy z vlastního dětství a ze sportu.Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera.
Za druhé světové války, po transportu jeho otce a obou starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora, žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. Mladý Ota krátce pracoval i jako horník. Po skončení války se vrátili živí jeho bratři i otec. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující.
Krátce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase, mezi lety 1956 a 1957 pak zastával stejnou pozici v časopise Stadion a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí.
Jako redaktorovi mu bylo umožněno hodně cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo do USA, dále do Francie, Švýcarska a samozřejmě SSSR.
Při zimní olympiádě v Innsbrucku (1964) u něj propukla vážná duševní choroba (maniodepresívní psychóza), v jejímž důsledku se pokusil podpálit statek nad Innsbruckem. Kvůli této nemoci odešel roku 1966 do invalidního důchodu. Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách a zemřel předčasně na srdeční infarkt ve věku nedožitých 43 let v rodné Praze. Je pohřben na židovském hřbitově v Praze - Strašnicích, vedle svého otce.
Některé jeho prózy, především Zlatí úhoři (s Vladimírem Menšíkem) a Smrt krásných srnců (s Karlem Heřmánkem), byly úspěšně zfilmovány.
V roce 2002 bylo v Buštěhradě zřízeno muzeum věnované životu a dílu Oty Pavla. Velmi informativní expozice obsahuje množství fotografií, dokumentů a originálních osobních předmětů.
Jeho manželka Věra později napsala knihu memoárů Vzpomínky na Otu Pavla.
Zdroj: wikipedia.org
Zobrazit více  
Statistiky
Co napsal/a Ota Pavel? (36)
Z korespondence
(1989)
Komentáře (7)
Přečetl jsem tři autorovy knížky, ale literárně nejsou nic moc. Vypadá to na snahu, být autorem za každou cenu. Jeho náměty jsou převyprávěné příběhy jiných. Filmaři dokázali z jeho díla vyzískat maximum. Měl nedobrý osud, ale to nemůže mít vliv na hodnocení toho, co napsal.
Alfréd Jindra 3
Baroni na kolech 3
Běh Prahou 3
Brankář 5
Bratři 5
Dukla mezi mrakodrapy 4
Halo taxi 3
Hodinky s vodotryskem 3
Já jsem král, ty jsi král, každý má svůj marcipán 3
Jak Bohoušek Váňa oplatil hořký slzy Marušky Kettnerový 3
Jak jsem potkal ryby 2
Jak to člověk prohrál a potom vyhrál 3
Jak to tenkrát běžel Zátopek 3
Kolik má kůň chlupů 3
Kopnutí za 3000 dolarů 4
Na silnici k Vratislavi 4
Nejhezčí den Daniela Groussarda 3
Nejhorší je bejt brankářem 4
O šířku gumy 3
Odpusť nám naše viny 5
Olympijské hry 5
Omyl 4
Pár kilometrů od Terezína 3
Plná bedna šampaňského 4
Pohádka o Raškovi 3
Pohár od Pánaboha 5
Poslední zápas Františka Kloze 5
Proč jsem se nestal světovým hráčem 3
Prokletý cyklista 5
Reportážní povídka za pět litrů hříbků v sladkokyselém nálevu 1
Salto nazad 5
Sedm deka zlata 5
Skokani 3
Služebník náš Hubert 1
Smrt krásných srnců 5
Ty nikdy nebudeš mistrem světa 4
Vlajka s medvědem 2
Výstup na Eiger 4
Zítra začnou všední dny 5
Žluté růže 5
Baroni na kolech 3
Běh Prahou 3
Brankář 5
Bratři 5
Dukla mezi mrakodrapy 4
Halo taxi 3
Hodinky s vodotryskem 3
Já jsem král, ty jsi král, každý má svůj marcipán 3
Jak Bohoušek Váňa oplatil hořký slzy Marušky Kettnerový 3
Jak jsem potkal ryby 2
Jak to člověk prohrál a potom vyhrál 3
Jak to tenkrát běžel Zátopek 3
Kolik má kůň chlupů 3
Kopnutí za 3000 dolarů 4
Na silnici k Vratislavi 4
Nejhezčí den Daniela Groussarda 3
Nejhorší je bejt brankářem 4
O šířku gumy 3
Odpusť nám naše viny 5
Olympijské hry 5
Omyl 4
Pár kilometrů od Terezína 3
Plná bedna šampaňského 4
Pohádka o Raškovi 3
Pohár od Pánaboha 5
Poslední zápas Františka Kloze 5
Proč jsem se nestal světovým hráčem 3
Prokletý cyklista 5
Reportážní povídka za pět litrů hříbků v sladkokyselém nálevu 1
Salto nazad 5
Sedm deka zlata 5
Skokani 3
Služebník náš Hubert 1
Smrt krásných srnců 5
Ty nikdy nebudeš mistrem světa 4
Vlajka s medvědem 2
Výstup na Eiger 4
Zítra začnou všední dny 5
Žluté růže 5
Ota Pavel se stal právoplatně mým oblíbeným spisovatelem. Píše sportovní reportáže, také sportovní povídky - člověk díky němu pochopí strasti a slasti sportování (hlavně ty různé strasti), jak prožívají sportovci chvilky boje. Díky tomu nahlédnete za oponu toho, co vidíte - běžící člověk, hokejista - a pocítíte, co ti lidé prožívají, kolik je to stojí sil, kolik je to námahy, jaké jsou jejich pocity při prohře, výhře, při boji. Dočtete se o jejich osudech. Je tam napětí, gradace, boj člověka sám se sebou. Povídky i reportáže to jsou často kraťoučké, člověk získá úplně jiný pohled na sport, a to mě moc těší. To se mi na tom líbí, takže doporučuji Pana spisovatele :) Poznáte i sílu sportu. Jeho různorodost. Spatříte ho ve všech jeho podobách.
Mimo sportovní reportáže napsal známé Zlaté úhoře, Smrt krásných srnců, Jak jsem chytal ryby... :)
Mimo sportovní reportáže napsal známé Zlaté úhoře, Smrt krásných srnců, Jak jsem chytal ryby... :)
Ota Pavel je mým oblíbeným spisovatelem. Jeho povídky mě vrací do dob dětství a dospívání, kdy jsem se svým tatínkem chodíval na ryby. Tato záliba mě vydržela až do důchodu.




