Životopis - Nikolaj Alexandrovič Berďajev:
Nikolaj Alexandrovič Berďajev (Николай Александрович Бердяев, přepisován také jako Berdyaev, Berdjajew nebo Berdiaeff) byl ruský křesťanský filosof a publicista, blízký personalismu.
Berďajev pocházel ze vzdělané důstojnické rodiny, už v mládí četl Hegela, Schopenhauera a Kanta a naučil se řadu jazyků. Roku 1894 začal studovat na univerzitě v Kyjevě a jako mnoho jeho současníků se stal marxistou. 1898 byl zatčen, vyloučen ze studia a strávil tři roky ve vyhnanství. Roku 1904 se oženil a usadil se v Petrohradě, kde se pilně účastnil intelektuálního života a začal se zabývat filosofií náboženství. Patřil ke skupině ruských intelektuálů, kteří se roku 1909 sborníkem Věchi přihlásili ke křesťanství.
Jako pravoslavný křesťan zastával Berďajev křesťanský univerzalismus a několikrát ostře kritizoval pravoslavnou církev.[1][2] Za článek o Svatém synodu roku 1913 byl obviněn z rouhání a měl být odsouzen k doživotnímu vyhnanství, čemuž zabránila Světová válka a bolševická revoluce. V článku Pravda pravoslaví svůj postoj charakterizoval takto:
Většina učitelů Východní církve, od Klementa Alexandrijského po Maxima Vyznavače, zastávala učení o obecném vzkříšení a spáse. (...) Pravoslavné myšlení nikdy nepodlehlo myšlence Boží spravedlnosti tak, aby zapomnělo na myšlenku Boží lásky. Zejména nevymezilo člověka z hlediska Boží spravedlnosti, nýbrž z hlediska proměnění a zbožštění člověka i Vesmíru.[3]
Jako křesťanský myslitel nemohl Berďajev souhlasit s autoritativním bolševickým režimem, protože omezoval svobodu a tím i lidskou tvořivost, nicméně sám neemigroval, protože mohl ještě psát a přednášet. Roku 1922 vybrala bolševická vláda 160 intelektuálů, kteří nebyli politickými zastánci starého režimu, jejichž myšlení jí však nevyhovovalo, a poslala je tzv. „lodí filosofů“ na Západ. Berďajev přišel nejdříve do Berlína, ale vzhledem k poměrům v Německu se brzy odstěhoval do Francie, kde strávil zbytek života a napsal většinu svých hlavních děl. Berďajev zde založil Akademii, učil, přednášel a psal do mnoha francouzských filosofických a křesťanských časopisů. Za německé okupace nemohl publikovat a spisy z té doby vyšly až po válce.
Berďajev napsal více než 25 knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků, a ovlivnil řadu myslitelů i celou francouzskou filosofii před válkou i po válce, vyvolal ale také mnoho sporů, jak s existencialistickými filosofy, tak s teology. Jeho myšlenky svobody a lidské tvořivosti i „kosmická“ představa vzkříšení a spásy se ujaly jak ve francouzském personalismu, tak v křesťanském a zejména katolickém myšlení poválečné doby.
Zdroj: wikipedia.org
(Založil/a:
Misoponia)
4x
sledován
