Jan Špáta

Životopis - Jan Špáta:

Prof. MgA. Jan Špáta byl český kameraman, režisér a vysokoškolský pedagog.

Zásadně jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem. Sám začal režírovat, prosadil se zejména svými citlivými a odvážnými eseji (Největší přání, 1964; Respice finem, 1967, Mezi světlem a tmou, 1990, Největší přání II, 1990), cestopisy (Země svatého Patricka, 1967) a filmy o hudbě (Variace na téma Gustava Mahlera, 1980). Byl úspěšným autorem i po roce 1989, podílel se zejména na sériích GEN, GENUS, OKO nebo Jak se žije. Roku 1998 se rozhodl vědomě ukončit fillmovou kariéru bilančním snímkem Láska, kterou opouštím. Je autorem několika knih (Okamžiky radosti, s Martinem Štollem, 2002; Mezi světlem a tmou, 2004) a držitelem mnoha filmových cen. O jeho přínosu pro český film se hovoří jako o Špátově dokumentaristické škole, svým humanistickým i řemeslně dokonalým pojetím filmu ovlivnil celé generace svých studentů (mj. Olga Sommerová, Ivan Zachariáš, Andrea Majstorovičová, Martin Štoll...) Pedagogicky působil na FAMU, od 15. května 2002 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – dokumentární tvorba.

Jeho manželka Olga Sommerová i dcera Olga Špátová jsou rovněž autorkami dokumentárních filmů.

Zdroj: wikipedie (Založil/a: Haen)