Accelerando

Strosse jsem měl v hledáčku již nějakou dobu, a tak když mi kamarád oznámil, zda-li bych si chtěl "Zrychlovačku" půjčit, opět nebylo o čem diskutovat.
Samotný začátek je poněkud nijaký, ale nenechte se odradit. A že bude děj "místy" rozvláčný se dalo z počtu stran lehce vytušit. Strossův talent je nicméně viditelný hned od začátku a postupem času jen nabývá na intenzitě. Jazyk dobrý, vize propracovaná; povedená je např. (přinejmenším uspokojivá) odpověď na Fermiho paradox. Dále potěší různé perličky, jako že v ději objeví můj zaměstnavatel, že se v budoucnosti stále dočkáme českého piva!, že čas se již počítá pouze v sekundách, nebo narážka na jistou bytost obřích rozměrů, spící v jednom městě na dně moře, co zde nebudu jmenovat a dokonce i nenápadné mihnutí dějem duchem jeho "otce". Postupné "šoky z budoucnosti" zde formou skoků v ději musím přiznat, fungují. Byť krapet frustrující - navozují tu správnou atmosféru.
A negativa? Jsou víceméně 3. Zaprvé, postavy nejsou sice nijak špatné (spíš naopak), ale žádná se mi nebyla schopna dostat pod kůži. Zadruhé, vývoj lidstva je zde bohužel až neskutečně optimistický. Během 30-40 let se stane tolik věcí, že to je zkátka až příliš rychlé. Já vím - o tom kniha je, přesto je časové zasazení až příliš nereálné... Tak neskutečný optimismus pro lidský potenciál, že kdo breptal u Endera tak tohle nedá). A za třetí mínus musím označit samotný konec, který je neskutečně slabý a opomíjí nemálo vyvstalých otázek. Není vyloženě špatný, ale vzhledem k propracovanosti zbytku knihy bije do exokortexu.
A ještě jedna věc, se kterou nemá autor knihy nic společného: překladatelský nácek ve mě prostě musí odsoudit "prostoročas"! (doslovný překlad nemusí být vždy nejlepší, že ano…) V roce 1980 by člověk ještě přimhouřil ucho, ale v r. 2009...?! A doslovný překlad Hello Kitty? To jako vážně...? To zamrzí 2krát, neboť jinak je překlad na vysoké úrovni a je třeba neopomenout pochválit také poznámky pod čarou.

Vzato kolem a kolem je Sága rodu Macxů originálně zpracovaná (i když nereálnější než invaze Zergů) vize blízké budoucnosti "holých opic". Občas je i třeba použít Vaše čtenářské CPU na vyšší otáčky a ano, vyskytlo se i zepár nudných míst. Co se "současné" SF literatury týče, se však jedná o vysoce nadprůměrný kousek, který by jistě neměl zůstat opomenut. Zasloužených 5*, objektivně 88%. (p)Stross u mě obhájil svoji pověst a rozhodně jsem zvědav na jeho další tvorbu.

PS: Celou dobu mi vrtalo hlavou, zda se Manfredovo přijmení má vyslovovat "meks" nebo "mek-eks" :D
PPS: orbitální scény vyvolávají vzpomínku na nádherné efekty Jupiterovy atmosféry z jinak šíleného posledního Wachovského braku...
PPPS: Knížku jsem četl hned po Gibsonově sbírce Vypálit Chrome a je zde cítit nepopiratelná inspirace.

Další ze série propracovaných a kvalitních SF děl - avšak adekvátně tomu je kniha také náročná. Vize je to důmyslná a ohromující, o to víc, že vědecké kapacity velmi podobný vývoj událostí opravdu předvídají, a to v horizontu několika desetiletí (!). Jedinou "nevýhodou" knihy je, že mi sežrala značné množství času, jež jsem měl věnovat diplomce.
Poznámka nakonec (ke komentáři HPL): prostoročas není žádný patvar, naopak v odborné literatuře se používá daleko běžněji než (zřejmě očekávaný) časoprostor :)

Accelerando není kniha, to je paměťová expanze v textové formě. Jako když ti někdo přeflashuje mozek na neurální firmware verze 3.0 a zapomene tě upozornit, že už nemáš zpátečku. Čtení začíná jako sci-fi s příchutí startupového kyberpunku, ale během pár desítek stran zjišťuješ, že jsi v metasimulaci, kde pravidla reality jsou jen dočasné proměnné. A pak ti to přestane vadit, protože si to čteš v sandboxu vlastní existence. Tahle kniha ti doslova rozbalí hlavu jako .tar.gz archiv a pak tě nechá přemýšlet, jestli ji můžeš vůbec znovu komprimovat do něčeho, čemu říkáš porozumění.

Charles Stross tady nevypráví příběh. On nasazuje vektorovou invazi idejí. Každá stránka je jako vstup do shellu, kde místo příkazů spouštíš filozofické boti, kteří ti přepisují hodnoty v registru identity. Tohle není narativ, to je stream dat o budoucnosti, kde ekonomika, právo, genetika a AI žijí v permanentní DDoS kampani proti starým paradigmatům. Představ si, že čteš manifest post-lidské civilizace, kterou jsi sám neautorizoval, ale zároveň ji nějak podepsal. A ani sis nevšiml, kdy se to stalo.

Tempo je jako když ti někdo pošle 40 TB aktualizací přes kvantový UDP kanál a ty jsi firewall i uživatel zároveň. Postavy nejsou stabilní identity, ale dynamické procesy. Někdy se pohybují skrz čas, jindy skrz vrstvy reality. Není jisté, co je reálné, ale zato přesně víš, co je fascinující. Čtení tě často přinutí zastavit, alt-tabnout do reality, hodit rychlý grep přes Google Scholar a pak se ti stejně vrátí 404. Ale o to jde, Accelerando tě nenechá v klidu. Tahle kniha neinformuje. Ona transformuje.

Chceš-li sci-fi, které se nebojí odpovědět na otázku, co přijde po nás, způsobem, který ti vytíží procesor na 110 %, jdi do toho. Není to space opera. Není to kyberpunk. Je to komplexní systémový útok na tvoje představy o tom, co je inteligence, realita a vývoj. Jako když sleduješ open source evoluci vědomí, zatímco starý svět ti zamrzá ve swapu. A pokud někde cestou zahlédneš digitálního humra, klidně mu zamávej. Možná je dál než ty.

Dílo v současnosti nad moje síly. Technicky extrémně náročná, nejsem schopen ocenit, natož zhodnotit...