Deníky 1909 - 1912

Mám pocit, že i pro nadšence jsou Deníky spíš otvorem ve zdi, kterým nelze vidět víc, než zeď na druhé straně; žádné prozření asi nepřijde. Nejedná se o typické záznamy uplynuvšího času, odráží spíš Kafkovu posedlost psaním, jako pomůcka k nahlodávání, rozjitřování nitra, bilancování tvorby, či vlastních osobních, potažmo spisovatelských neschopností x úspěchů, prostředek k sebeshazování... Ale také důkaz, že i Kafka byl člověk (ne míň, ale ani víc), že měl vytříbený a osobitý smysl pro humor a ironii, že pro něj psaní bylo samozřejmostí, ale dalo mu zabrat jako komukoli jinému, že nebyl o nic větší samotář, než jak je to u do sebe více obrácenějších lidí běžné, že byl možná trochu podivín a připadal si dutý a vyschlý jako přezrálý lusk, ale to si ostatně připadáme občas všichni. Záměrně nehodnotím - známkovat něčí deníky, psané čistě pro osobní potřebu je věru nesmysl...