Občas si místo večerníčku opakuju TV seriál. T. č. se nacházím před epizodou Směrnice Omega (21. díl IV. řady). A ve včerejších novinách jsem narazila na něco, z čeho by Sedmá z Devíti (terciální doplněk unimatice 01) měla, myslím, radost. Tedy ne na něco, ale na někoho. Je to vědec český, popírající, zdá se, tvrzení, že dnes už se renesanční osobnosti nevyskytují, respektive nemají šanci opravdu důkladně úřadovat ve více oborech. Je to chemik Petr Cígler (ale taky hudebník - hraje na lesní roh a skladatel - jeho Entropic Symphony byla letos uvedena na Pražském jaru). A proč ta Sedmá? To bude asi těmi nanodiamanty a nanočásticemi vůbec, samoskladnými systémy vedoucími k tvorbě fotonických krystalů apod., kterými se zabývá. Málem byl jen muzikant, ale: "Chemie mě bavila už na základní škole, doma jsem dělal různé pokusy, došlo pochopitelně i na výbuchy. Moji rodiče, učitelé, mě podporovali, abych se věnoval tomu, co mě baví."
Prý jediné nebezpečí, které mu hrozí, je to, aby ho gejzír oslnivých nápadů, které z něj tryskají, nakonec celého nezasypal jako Járu da Cimrmana... (srpen 2013)
Jako pilotní díl seriálu se mně tento příběh líbil více, než toto zpracování scénáře do knižní podoby. To proč je hodnocení nižší dávám na vrub chybějící seriálové atmosféře, kterou se sem jaksi nepodařilo dostat. ===60%
Prý jediné nebezpečí, které mu hrozí, je to, aby ho gejzír oslnivých nápadů, které z něj tryskají, nakonec celého nezasypal jako Járu da Cimrmana... (srpen 2013)