Já, robot

Žánr sci-fi bežně nevyhledávám, a tak můj komentář není směrodatný. Na mě až moc odborných fyzikálních termínu, technické líčení skutečnosti a málo děje. Kniha se mi nelíbila, nezaujala mě, ale zvědavost mi nedala, abych ji nedocetla. Dvě hvezdy dávám za propracovanost, protože ta se nedá knize upřít. Autor věděl, co píše, nejedna se o slaboduchy text. Jen to proste není můj šálek kávy.

Má první kniha od Asimova a hned spokojenost, povídky byly čtivé a velmi zajímavé. Nejvíc se mi líbily ty s dvojicí Donovan/Powell díky jejich humoru :-)

Sice je to sbírky povídek, ale vše souvisí se vším. Některé povídky se mi zdáli skvělé, některé byly slabší, ale jako celek je sbírka nadprůměrná a to i pro někoho, kdo sci-fi moc nefandí. Ale po přečtení bych asi moc zastánce tak vyspělých robotů nebyla, sice nám už teď stroje ulehčují práci (i to je zde zmíněno), ale tohle už by na mě bylo moc. Ale možná je někdy lepší nezmiňovat rok, kdy se děj odehrává - mě popravdě čtení takových knih spíše rozesmívá.

Protože jsem první viděla film, tak jsem při čtení byla jako Alenka v říši divů. Moc spokojená Alenka. Na rozdíl od filmu jde o sérii povídek, které jsou jakousi evolucí robotů v lidské společnosti. U některých povídek jsem si říkala, co tím asi autor chtěl říci, ale po dočtení knihy jednotlivé kousíčky zapadly do sebe. Po přečtení má jeden o čem dlouho přemýšlet. A to je pro mě ukazatel, že jde o dobrou knihu.

Zajímavost:

Podle povídky Sally byl natočen i kasovní trhák s Willem Smithem: Já, robot.
Podle povídky Dvěstěletý člověk, byl natočen film s Robie Williamsem: Robie, člen
rodiny.

Není to žánr který běžně čtu, některé povídky se mi četli lépe, jiné trohu hůře, ale celkově hodnotím knihu velmi kladně. Povídky na sebe krásně navazují a souvisejí spolu. Osobně mě nejvíce zaujaly Důkaz, Lhář a Robbie.

90% Robbie (Robbie)
70% Hra na honěnou (Runaround)
70% Rozum (Reason)
90% Chyť toho králíka (Catch That Rabbit)
90% Lhář! (Liar!)
90% Malý ztracený robot (Little Lost Robot)
70% Únik (Escape!)
90% Důkaz (Evidence)
70% Konflikt nikoli nevyhnutelný (The Evitable Conflict)

Do této knihy jsem šla s nulovým očekáváním a nakonec ji odkládala s naprostou spokojeností a se spoustou myšlenek, kterými jsem se pak dlouho zaobírala. U čtení jsem pak byla vždycky překvapená, jak to autor dokázal vymyslet a z jednotlivých příběhů vyklouznout se ctí a s naprostou logickou přesvědčivostí tak, aby jednotlivé pointy dodržely jeho robotí zákony. Neuvěřitelné, prostě neuvěřitelné.

Asimova budoucnost má geniální, myslící roboty a mezihvězdné lety, ale všechna ostatní technologie jaksi zamrzla v jeho přítomnosti. Proč, bohové, pořád řeší matematiku na papíře? Poroč pořád používají papír? Od čeho jako vyrábějí ty pozitronové mozky? Roboty sice nemáme, ale jinak by pan Asimov asi koukal, kdyby viděl, co dneska umí každý mobil.

Nebudu povídky hodnotit jednotlivně, všechny spolu souvisí a některé na sebe navazují.
Isaac Asimov vymyslel tři zákony robotiky a kolem těch se celá sbírka točí.
Pro roboty tyto zákony znamenají vše ale dají se různě tvarovat a pro inteligentní bytosti je to výzva které nelze odolat.
Geniální !