Rubáš pro slavíka

To že si sestry na sobě zkoušely ošetřovatelské postupy by se mělo vrátit do škol, možná by byl personál v nemocnicích empatičtější.
Ale ke knize, Pomalu plynoucí začátek rozvířil Adam Dalgliesh svým příjezdem, začal klást otázky a rozmotávat vlákna minulosti. Jeho geniální paměť a trpělivost hraničící se svatostí dokáže rozmluvit i toho nejzarputilejšího svědka.

Inspektor Dalgliesh je populární zejména díky filmovému zpracování autorčiných příběhů. Ale mě připadá text i film stejně zmatený.

Velmi pečlivě rozpracovaný příběh. Jako pilná čtenářka detektivek nemám celkově ráda příběhy, v nichž je, v rámci uměleckého spisovatelova záměru, tisíce náznaků a nedokončených point . V detektivce má být prostě vysvětleno vše. A toho se u Dalglieshe vždy dočkám, protože on nenechá nic nedořešeno, zajímá ho každý detail a navíc nepostrádá policajtský instinkt. Prostě pošušňáníčko - v tomto případě zase pěkně temné a odporné. Fascinovalo mě pečlivé rozpracování ženského niterného mikrosvěta, tady je poznat, že autorka sakra dobře věděla, o čem píše. Dnešní spisovatelé detektivek by se od paní James měli co učit.

Děj se dobře rozbíhal, dokonce i nějaké důkazy, nějací podezřelí, ale jak už jsem psala u knihy Vraždy v nakladatelství - motiv zase vůbec nesouvisí s dějem..