Mischling
Všechny obaly
O čem je kniha Mischling?
Staša a Perla jsou sestry, dvojčata. Společně s matkou a dědečkem se v transportu dostanou do Osvětimi a dívky, které jsou si fyzicky k nerozeznání podobné, zaujmou nechvalně proslulého doktora Mengeleho, anděla smrti, který si v táboře vybudoval lidské zoo… Román je napsaný s nezvyklou lyrickou a psychologickou intenzitou, zajímavý je nejen tím, že o tomto tématu existuje téměř výlučně jen literatura faktu, ale hlavně tím, že příběh je vyprávěn očima mladých dívek. Bezpochyby patří k tomu nejsilnějšímu, co jsme dosud ve světové literatuře mohli k tomuto tématu číst. (Založil/a: icekafe)
)
Statistiky
Vydání
Komentáře
Lyrický způsob vyprávění a nestvůrnost Mengeleho pokusů. Dvě různorodé, odlišné záležitosti, které zde, v této knize, fungují maximálně.
Pokud bych měla co nejvýstižněji popsat toto spojení zdánlivě nespojitelného, bylo mi při četbě asi tak, jako když vám někdo na podnose z křehkého míšeňského porcelánu naservíruje odporně páchnoucí, zkažené jídlo prolezlé červy. Ten propastný rozdíl mezi křehkou duší dvanáctiletých sester a hrůz, které je vytrhly z jejich světa, ještě víc uzavřeného díky tomu, že byly dvojčata.
Dlouho jsem v rukou neměla knihu, která by si kladla tak velké nároky na moje emoce. Mischling je výborně napsaná kniha vyzrálé autorky (je možné, že se skutečně jedná teprve o její druhé dílo...?) a já smekám.
Možná mi knížka i proto tolik zalezla pod kůži, že jsem sama máma dvojčat. Asi.
Pokud bych měla co nejvýstižněji popsat toto spojení zdánlivě nespojitelného, bylo mi při četbě asi tak, jako když vám někdo na podnose z křehkého míšeňského porcelánu naservíruje odporně páchnoucí, zkažené jídlo prolezlé červy. Ten propastný rozdíl mezi křehkou duší dvanáctiletých sester a hrůz, které je vytrhly z jejich světa, ještě víc uzavřeného díky tomu, že byly dvojčata.
Dlouho jsem v rukou neměla knihu, která by si kladla tak velké nároky na moje emoce. Mischling je výborně napsaná kniha vyzrálé autorky (je možné, že se skutečně jedná teprve o její druhé dílo...?) a já smekám.
Možná mi knížka i proto tolik zalezla pod kůži, že jsem sama máma dvojčat. Asi.
Ta lyrická intenzita z anotace mi popravdě prvních sto stran pila krev. Takovéto bezúčelné tlachání o ničem…nešlo o to, že by si holky tímto způsobem ulevovaly od pekla všedního dne, šlo pouze o stylistický postup. Nicméně pak přišly ty čtyři osudné stránky. Na sto stránkách jsou desítky příkladů sesterské oddanosti a lásky, pouta mezi identickými dvojčaty jsou popisována jako něco zázračného, tajemného a krásného. A pak to najednou není. Staša je sama a trpí. A bolest, i když popsaná lyricky, proniká do mého cynického srdce.
Stylem psaní velmi zvláštní kniha, zde ovšem nezaměňovat s přívlastky divná nebo snad špatná. Poetičnost vyprávění je v kontrastu s dějem a musela jsem si chvíli zvykat, ale přiběh Perly a Staši mě ohromil. Rozhodně musíte být na knihu naladěni, není pro každého, dostanete zde trochu jiné (a přesto nepřekvapivé) vyprávění o zrůdnostech Mengeleho. Plné hodnocení nedávám proto, že místy už to pro mě bylo příliš snové a na hranici halucinace.




)


Ale dostala jsem něco trochu jiného. Dostala jsem neskutečnou dávku poetiky v osvětimském hororu. A to jsem skutečně nečekala. Klobouk dolů, palec nahoru.