Norma
Všechny obaly
O čem je kniha Norma?
Hlavní postavou nového románu Sofi Oksanen je mladá žena Norma Ross, která bydlí v helsinské bohémské čtvrti Kallio. Je osamělá, avšak osamělost je částečně dobrovolná. Jediným blízkým člověkem, a také jediným, kdo znal Normino tajemství, byla její matka Anita. Ta spáchala sebevraždu skokem pod metro… Po pohřbu kontaktuje Normu neznámý muž a přesvědčuje ji, že je i v jejím zájmu si s ním promluvit. Strhující thriller z pera známé finské spisovatelky. (Založil/a: icekafe)
)
Statistiky
Vydání
Komentáře
Oproti předchozím knihám je tahle dost nezvyklá svým výletem do oblasti fantastična, a pokud na to člověk není připraven, zpočátku ho to zaskočí - to se alespoň stalo mně. Nicméně ta fantasy linie je vlastně spíš okrajová, takže jak jsem se postupně začítala, rušila mě stále méně. Norma je každopádně jedna z těch knih, na něž člověk nezapomene minutu po dočtení poslední stránky, a jen mě utvrdila v tom, že Sofi Oksanen patří k mým nejoblíbenějším autorkám.
Sofi Oksanen si mě získala Očistou a každou její další knihu s nadšením očekávám. S touto to nebylo jinak. Začetla jsem se poměrně rychle, i přesto, že postavy se mi pletli. Byla jsem zvědavá, jaké tajemství Norma skrývá a jaké bude její pátrání. Ale asi za polovinou knihy mé nadšení opadlo. Pořád to bylo čtivé, ale zbytečně zdlouhavé, postavy se nevyvíjely a ztratilo to nápaditost. Přesto nahrávky s Anitou jsem přečetla s napětím.
Normu mohu s čistým svědomím doporučit jen těm, kdo ujíždějí na krabicovém víně, skopolaminových náplastech nebo vytvářejí sbírku kuriozit a do kategorie "nejnesmyslnější zápletka roku" případně "nejnepovedenější mix žánrů" ještě nic nemají. Abyste knihu ve zdraví přežili, musíte do jejího čtení jít s opravdu otevřenou myslí, mít pro autorku slabost, případně frčet na halucinogenních látkách. Světovou knihovnu od Odeonu mám opravdu ráda, ale tohle tedy bylo šlápnutí vedle. Prakticky nikdy nehodnotím tak nízko, ale tohle byla zkrátka nejpodivnější četba roku. A tím jsem si jistá už v takhle brzy.
http://books-postcards-geocaches.blogspot.cz/2017/04/norma-sofi-oksanen.html
http://books-postcards-geocaches.blogspot.cz/2017/04/norma-sofi-oksanen.html






Jak jsem zmínila, největším kamenem úrazu pro mne byl ten začátek, kdy jsem měla problém se do knihy začíst. Čtenář je tu vhozen do vody bez nějakého širšího úvodu - čtenáři plav a zorientuj se jak chceš. Ač to nutně nemusí být na škodu, tady mi to dělalo problémy. A trvalo to dlouho, než jsem se konečně dostala do obrazu, co se v té knize vlastně děje. Neulehčoval mi to ani fakt, že se tu vyskytuje docela dost postav, jejichž jména se mi pletla a u nichž mi to dalo dost zabrat, než jsem si zapamatovala, kdo je kdo a jak jsou ti lidé mezi sebou propletení.
Přitom zápletka a ta pointa jsou ve vlastně velmi zajímavé a ve výsledku se mi to vlastně líbilo. Ale autorka mi tu kladla zbytečně moc překážek a mně se k tomu gró příběhu dostávalo dost těžko. A to i přesto, že vím, že autorka psát umí - umí přijít se zajímavým, dobře vystavěným příběhem a silnými, nelehkými lidskými osudy, které člověka nějak pohltí či zasáhnou.
Nakonec dávám průměrné hodnocení. Celkově se mi to líbilo, ale nečetlo se mi to úplně nejlépe. A to obvykle s intelektuálně náročnější literaturou problémy zas tak často nemívám.