Osudy českých zrádců
1915-1989; od 1. světové války až po "sametový" listopad
Všechny obaly
O čem je kniha Osudy českých zrádců?
Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočitatelností i omezenosti, avšak s nedozírnými následky. V českých dějinách to vesměs byla kvítka o nic méně odporná a zavrženíhodná jako všechny jejich světové předobrazy dohromady, ačkoliv někteří z nich mohli být i naivní idealisté. Na zradu může být samozřejmě pohlíženo z mnoha různých pohledů a v důsledku toho může být zpětně i různě hodnocena. Což se v českých dějinách občas stává. Kniha, kterou vám předkládáme je zajímavá nejen faktografií týkající se zrádců jako takových, ale především jejich osudy, cestou, kterou procházeli a tím jak nakonec sami skončili. Je to smutné čtení, které nikoho nenechá na pochybách o vině těch, kteří chtěli tak či onak vstoupit do dějin, avšak sami skončili na jeho propadlišti. (Založil/a: slide)
)
(Zobrazit ukázku
)
Statistiky
Vydání
Komentáře
Téma, ač velmi přitažlivé a zajímavé, by si zasloužilo daleko obsáhlejší a rozpracovanější publikaci. Z celé knihy mi vyplynula otázka - co je to vlastně zrada a kdo může a nemůže být, za daných okolností, považován za zrádce? Autor správně vystihuje, že v podstatě nejdůležitější jsou právě ty "dané okolnosti" a doba, v níž se zrada odehraje. Knížka by zasloužila i více obrazových příloh.
Kniha přináší zajímavý, pohled na významné mezníky naší historie a na zrádce českého národa. Vykresluje okolnosti a motivy zrady jednotlivých osob a skupin z netradičního úhlu pohledu.
Se zájmem jsem si zakoupil toto "dílo" v levných knihách za 87,-Kč. Není to mnoho, ale po jeho přečtení mám pocit vyhozených peněz. Téma není špatné, ale nemohu se zbavit pocitu podjatosti autora, který někdy - patrně z nedostatku pramenů - nestydatě fabuluje, například o příčinách tragických událostí v Ústí nad.L r.1945. Na druhou stranu je panu Junkovi dozajista téma kolaborace blízké, jako poměrně vysoce postavenému kulturnímu pracovníku z období normalizace. Co by byl každý režim bez přeběhlíků, plivajících na druhé a státotvorných mýtů, vznikajících v období společenských přeměn a ospravedlňujících sebe sama?





