Invaze
Všechny obaly
O čem je kniha Invaze?
Polský spisovatel Stanislaw Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“, která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska autorovy tvorby. Stanislav Lem (1921–2006) patří k významným představitelům evropské science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů. (Založil/a: Antonín)
)
Statistiky
Vydání
Nakladatelství (rok): Albatros
- 2010
ISBN: 978-80-00-02496-7
Stran: 272
Překladatel: František Jungwirth, Pavel Weigel, Jaroslav Simonides
Komentáře
Existuje spousta názorů, že z celé této sbírky povídek je skvělá jen ta první. Mě se nelíbila ani ta a tak jsem raději dál ve čtení nepokračoval...
Úroveň povídek je značně nevyrovnaná. První je super ale další jí nesahají ani po kotníky. V polovině knihy to vzdávám.
Povídky detailně propracované s filozofickými a intelektuálními přesahy tak typickými pro spisovatele Lema. Ve sbírce je jen jedna povídka humorně laděná, což mi nevadilo, mám od Lema raději jeho vážnou tvorbu. Každá povídka vybízí k zamyšlení ať nad tématem nebo celkovým vyzněním. Nejvíc se mi líbily povídky Přítel a Krysa v labyrintu. Zajímavý je také závěrečný esej, kde Lem píše o svém životě.
Knihu jsem četl jako poměrně ještě "malý kluk", ale její dojem, která ve mně Invaze vyvolala přetrvala dodnes. Povídky se četly jedním dechem, u některých si pamatují pocit stísněnosti a slabého strachu. Lem umí vytvořit velmi dobrou atmosféru.





