Kukaččí mládě
Všechny obaly
O čem je kniha Kukaččí mládě?
Dobré manželství je dílem ženy a jen ona dokáže překonat jeho úskalí. Jedním z nich je v románu dobře střežené tajemství, které se projeví až v druhé generaci. Riva a Dáša se společně vdávaly, ve stejné době ovdověly, jejich děti Jorika a Dalibor vyrůstaly vedle sebe téměř jako bratr a sestra, pouze při společenském vzestupu a pádu se obě rodiny protichůdně míjely, ale o to víc si pomáhaly. V této tradici pokračuje Jorika i Dalibor, ale prozatím se ani jednomu nepodařilo vytvořit fungující svazek a mít děti. Světoběžnice Jorika si při své dobrodružné povaze neudržela nadlouho žádného muže, a přesto si nalhává, že jí to k naplnění života stačí. Ani dvakrát ženatý Dalibor není šťastný a Jorika pro něj zorganizuje experiment s náhradní matkou, který mu má pomoci, ale je jen zdrojem dalších starostí a tápání. Za rohem každého štěstí číhá smutek. O tom se přesvědčí všichni, kdo ve spletitém a citově rozbouřeném příběhu zamlžovali pravdu, vymýšleli si nebo věřili, že neodvratný osud je jen velká souhra náhod. (Založil/a: Antonín)
)
Statistiky
Vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Nejdřív se mi tato knížka nelíbila, protože byla rozvláčná. Po čase měla spád a na konci se mi líbila nejvíc. Tady se mi vyplatilo vydržet.
Protichůdné pocity. Nejdřív jsem pro rozvláčnost přemýšlela, jestli není autor placen od stránky. Pak jsem si říkala, kde přišla ke zvláštním jménům a neuvěřitelným postavám, které by (některé) člověk praštil, zhruba na str 360 jsem se začetla, ale pak to nějak zase vyprchalo. Trochu mi to připomínalo jak pejsek s kočičkou pekli dort, takové zvláštní, zmatené, ale zvědavost, jak jednotlivé postavy dopadnou mě donutila číst. Dávám 50% s rozpaky, ale zároveň pokorou, že tolik stran přeci jen dalo dost práce. Myslím však, že si dám od autorky trochu odstup.
Ze začátku jsem knihu neustále odkládala, protože přemýšlení a uvažování jedné ze stěžejních postav - Rivy bylo nad moje síly a vážně jsem přemýšlela o tom, že tolik žlučovitých myšlenek a úvah nemám zapotřebí číst. Ale když už jednou knihu rozečtu, tak ji dočtu i když tentokrát jsem si četbu proložila jinou knihou. V druhé půli se děj díky mladším hrdinům rozběhl, ale opět samá intrika a podraz. Spousta překombinovaného děje, ale opravdu jen na zabití času.
Recept na knížku? Vezměte dostatek co nejneobvyklejších jmen, všechny možné osudy, které vás napadnou, vše nějak naplácejte na sebe, hlavně nic nepropracujte. Přidejte několik receptů, několik chytrých poznámek, spoustu rozvláčných dialogů, dostatek závisti a pokrytectví a máte hotovo. No... dočetla jsem to, dovolená byla dost dlouhá






