Malý život

!!! Ach, můj milovaný Jude... Willeme... Harolde! Je mi to líto, je mi to tak moc líto!
Tohle vyprávění mi doslova ukradlo kousek sebe samé... velký příběh o neuvěřitelném poutu přátelství... tolik citu, tolik bolesti, tolik lásky... že mi z toho šlo srdce kolem... rozervalo mě to na kusy... zastavoval se mi dech u obyčejného Willemova pohledu... a Judova ztracená duše se mnou zůstane už napořád... bolela mě každá zatracená stránka... ale i přesto prosím, přečtěte si osudy jeho/jejich Velkých životů... protože on si to zaslouží! On si zaslouží kousek té vaší srdeční chlopně, zaslouží si být milován! A nejen on, oni všichni!
Jeden z nejsilnějších příběhů, které mnou prošly!

Asi žádná kniha mne dosud nebolela tak, jako mne bolelo číst Malý život. Neuvěřitelně silný, bolestivý, krutý příběh o nekonečném hledání sebe sama a svého místa na zemi, o křehkosti duše, lásce, nenávisti, přátelství, lidském utrpení... Bože, jak moc jsem jen chtěla do téhle knihy vstoupit a vzít veškerou tu bolest na sebe, aby ty postavy nemusely tu bolest nést na svých bedrech samy... Je straně těžké mluvit o svých pocitech z této knihy a přitom neprozradit nic z děje...
Dlouho jsem se slzám bránila, ale neubránila jsem se, nešlo to. Posledních cca 50-60 stran jsem probrečela a brečím ještě teď po dočtení. Postavy jsem si neskutečně zamilovala, zvlášť hlavního hrdinu Judea... Prožívat vše, co tato kniha obsahuje, je neuvěřitelně silný emoční zážitek. Pro mne asi emočně nejsilnější kniha v mém životě. To, co jsem při čtení této knihy prožívala a cítila, jsem ještě u žádné jiné knihy nezažila. Hodně se mi to vrylo pod kůži, na Malý život jen tak nezapomenu.
Je možné, že se ještě časem k tomuto komentáři vrátím a doplním ho, až nebudu tolik rozhozená, jako právě po dočtení jsem. Každopádně 5 hvězd naprosto na místě. Srdce mne bolí, ale tahle kniha ve mně zůstane ještě hodně, hodně dlouho.

Příběh emočně člověka vyčerpá. Jak jsem se blížil ke konci knihy, zmocňovala se mě až chuť křičet. Autorka dost nerealisticky vypjatě pojala dva extrémy- člověka na dně, lidi, co zažívají úspěch. Je zajímavé, že profesně postavy jsou snad geniální. Zažívají hlavně vzestup. O to hůř jsou pak prožívány ty emoční zvraty. Nechutná sebelítost, která jde až za hranici představitelného, zvlášť když si ji dotyčná postava uvědomuje a točí se v kruhu. Kniha i na svůj rozměr se čte velmi dobře. Má svoje kvality, ale vím, že se k takové "jízdě" už znovu neodhodlám. Nebudu riskovat, že celou knihu budu doufat, že se musí přece myšlení některých postav změnit, nebo se něco obrátí k lepšímu. Autorka včas všemocnou rukou zasáhne a usmrtí, zničí, zastaví relativní pocit štěstí.

Ano, co se stalo bylo hrozné, děsivé, šílené, ale... ALE TEĎ už to MUSÍ být lepší. Je to minulost. Teď jsou tu přátelé, nová rodina, láska! A ono to není lepší, vůbec ne. Přesto se od knihy nedokážete odtrhnout, doufáte, držíte palce a zadržujete pláč. Jak je možné, že zvládnou být tak neuvěřitelně úspěšní a přitom nikdo a nic nemůže Judovi pomoci. Ani on sám si nemůže pomoci. Jsem špatný člověk, ale od jisté chvíle jsem si říkala, že by pro Judea byla smrt vysvobozením...
Přesto - každý by si přál mít přítele, jakým byl Willem, milujícího otce jako Harold a nikdo by neměl trpět tak jako Jude! Neuvěřitelné, co člověk může vydržet! Jedna z nejemotivnějších knih, které jsem četla. Ale nemůžu rezolutně říct, že bych se ke knize už nikdy nevrátila...

"Ale jeho přátelé, Ana, Lucien, Harold, Julia: ti všichni si představovali jeho život za něj. Viděli ho jako něco jiného, než jak se viděl sám, umožnili mu uvěřit v možnosti, které by jeho nikdy ani nenapadly."

"Přál by si, aby mu ukázali, jak se svým řešením dospěli. Kdyby věděl, jak ty důkazy vyřešili, věděl by, proč žít dál, nebo si to alespoň myslel."

(Ač nelehké čtení, četlo se mi dobře. Propletené věty, s velkým množstvím interpunkčních znamének, odhadujete, kdo zrovna příběh vypráví a přesto to bylo jasné. Nejen skvěle napsané, ale i skvěle přeložené. Alespoň doufám. 640 stránek není málo, možná jsem byla zcela ponořena do příběhu, ale nepozastavila jsem se nad žádnou tiskovou chybou a za to chci nakladatelství Odeon poděkovat. Dnes to není úplně běžné.)