Nedělejme z angličtiny vědu
Poprvé vydáno celosvětově: 2018
Dušan Žiška
Všechny obaly
O čem je kniha Nedělejme z angličtiny vědu?
Jak ovládnout angličtinu bez složitých pouček, definic a bezmyšlenkovitého biflování, převážně na základě toho, co již dávno znáte a zcela automaticky používáte v češtině? Náš mozek se nejlépe učí ve chvíli, kdy může nové informace zařadit a navázat na známé vzorce. K tomu je důležité odhalit, kde se nachází ona skutečná síla přirozeného učení se, která uvádí celý proces vstřebávání nových poznatků do pohybu. Využijte toho, co se už mnoha studentům osvědčilo a podívejte se, jak můžete nové vědomosti v podstatě ihned a kdekoliv použít k prolomení svého věčného začátečnictví! Mezi češtinou a angličtinou existují podobnosti, díky kterým máte konečně možnost překonat staré bloky a naučit se bez obav a plynule mluvit.Ve škole o mně tvrdili, že nejsem na jazyky. Avšak právě díky angličtině jsem já, suchozemec z Čech, vyplul pod britskou vlajkou na širé moře, potkal svou milovanou ženu, nalezl ve Spojených státech lékaře, který vyléčil naše nemocné dítě, tlumočil stovky akcí u nás i v zahraničí a poznal tisíce úžasných lidí – mých žáků a žákyň angličtiny. (Založil/a: Luci-ye)
)




Tahle kniha mě zaujala názvem i anotací. Chtěla jsem si ji omrknout v knihkupectví, protože třeba v ní budou nějaké tipy, jak pomoci mým studentům. Jenže protože jsou knihkupectví zavřená, nakonec jsem si ji naslepo koupila v eshopu.
Vyhozené peníze!
O angličtině to moc není, zato si přečtete spoustu prázdných keců o pozitivním přístupu a hledání vlastního středu. Jako lektorka angličtiny s dvacetiletou praxí používám pozitivní přístup denně - ona to není nijak převratná myšlenka, pane Žiško. Přece na svoje klienty nenastoupím s tím, že to stejně nezvládnou, proboha. Ale kdybych po nich chtěla, aby se ponořili do sebe a hledali svůj střed, pošlou mě s tím... ehm... k šípku.
Oukej, chápu, asi to nebude kniha pro lektory. Nejspíš je to tedy kniha pro věčné začátečníky, kteří se chtějí posunout dál. Ze zoufalství jsem se na to zkusila podívat i z tohoto úhlu pohledu.
Jenže začátečníci taky zapláčou, protože dostanou haldu vychloubání o tom, jak byl pan autor úspěšný u jednotlivých studentů, což je sice hezké, ale průměrnému věčnému začátečníkovi na nic. Pokud je to neodradí, v závěru knihy se konečně dostanou k nějakým těm tipům, jak si ulehčit pochopení angličtiny. Těch tipů je jen pár, nesystémových, neuspořádaných, založených na podobnosti češtiny a angličtiny - opět absolutně nic objevného. Navíc jde o úplně základní věci, které průměrný věčný začátečník za dobu svého "věčného" studia dávno tak či onak vstřebal.
Tohle půjde z domu.