Okouzlená duše
Originální název: L'ame enchantée
(1922)
Romain Rolland 
Všechny obaly
#O čem je kniha Okouzlená duše?
Překlad: Josefa Hrdinová, Jaroslav ZaorálekAutor obálky: Juan Gris
Druhý autorův rozsáhlý románový cyklus, jehož jednotlivé části se jmenují Annette et Sylvie (1922, Anneta a Sylvie), L'Été (1924, Léto), Mère et fils (1927 Matka a syn) a L'Annonciatrice (1933, Zvěstovatelka).
Román zrcadlí historický vývoj francouzské a evropské společnosti na počátku 20. století a v době nástupu fašismu v Itálii. Jeho hrdinkou je dcera ze zámožné měšťanské rodiny, která pohrdne pohodlnou existencí a trpce a bolestně si vybojovává proti společenským konvencím své právo na nezávislý vlastní osud a lásku. Její syn, kterého neprovdána vychovává, dospívá již k myšlence boje za sociální spravedlnost, stává se vyznavačem Říjnové revoluce a socialismu v Rusku a umírá jako oběť italského fašismu. Anneta dále pokračuje v jeho boji a na konci života, se zamýšlí a zjišťuje, že nežila nadarmo.
zdroj: www.wikipedia.org (Založil/a: jatox)
)
Statistiky
Vydání
Kniha (2)
Nakladatelství (rok): Symposion
- 1949
Skrýt vydání 
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání 
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Přečetl jsem oba díly, v této knize. Autor mohl napsat cokoliv, a jeho jméno mě přiláká, jako něco krásného, ani tentokrát jsem nebyl zklamán, i kdy ž kniha nedoshuje kvality jeho hlavních prací.
Musím přiznat, že jsem přečetla pouze dva díly, tedy zhruba polovinu, ale nakonec jsem usoudila, že přece jen nemám tolik času, abych ho věnovala něčemu, co mě vlastně vůbec nebaví. Ne, že by kniha nebyla dobře napsaná a nebyly tam i některé zajímavé momenty, ale životní příběh a přemýšlení hlavní hrdinky mě zkrátka nedokázalo vůbec pohltit a ke čtení jsem musela nutit doufajíc, že se příběh časem stane zajímavějším, což se bohužel nevyplnilo.
Zpočátku knihy mně připadaly autorovy popisy charakterů postav, tj. především hlavních hrdinek Aťky a Sylvie, přehnaně dlouhé až nudné, ale postupně jsem jim přišla na chuť. Časem jsem si uvědomila, jak výstižný a čistý až lahodný je jazyk Romaina Rollanda, jak bohatě dokáže vyjádřit povahy lidí do nejjemnějších detailů. Musel být nejen dobrým spisovatelem, ale i pozorovatelem a psychologem, který vidí lidi velice do hloubky. Kniha má pomalé tempo a pro mě bylo nutné ji i číst pomalu, protože jedině tak jsem si jí náležitě vychutnala. Děj na ní není totiž to nejdůležitější, ale to, jak různí lidé přemýšlejí různým způsobem, jak docházejí ke svým rozhodnutím, jak se navzájem ovlivňují, a v čem se naopak těžko mohou změnit.
