Král Lear

Nevím, čím to je, ale Shakespearovy tragédie jsem chápal daleko víc než jeho komedie.
Možná je to tím, že jsem je četl jako mladý student, ale kdo ví. Král Lear se mi líbil.
Stal se věčnou isnpirací mnoha klasickým a současným autorům.

Argument "mohlo to bejt lepší", je opravdu úsměvný. Asi bychom si měli uvědomit, že Shakespear psal svá dramata na přelomu 16. a 17. století, kdy byl jeho styl naprosto přelomový. V téhle době, kdy bylo objeveno už všechno, nám to už asi tak přelomové nepřijde. Přesto je ale četba jeho děl zážitkem, na který se nezapomíná. Shakespearovy tragédie zbožňuju a výjimku netvoří ani Lear. Sice jsem se nejdřív trochu bála, že opravdu půjde o variaci na pohádku Sůl nad zlato, tahle obava však byla brzo zažehnána. Protože i když je námět podobný, nejedná se o žádnou lacinou báchorku s klasickým happyendem (proto se taky jedná o tragédii). Hodnotila bych ho dokonce ještě o něco líp než Hamleta. Každá postava se vyvíjí, má charakter, není jenom černá, ani jenom bílá a to na dramatikových dílech tolik oceňuji. Určitě stojí za to přečíst!

Za mě jedna z nejlepších Shakespearových tragédií. Je daleko akčnější než Hamlet, složitější jak dějem tak charaktery postav. Je pravda trochu delší a překlad, který jsem měl, byl už dost zastaralý, ale měl jsem možnost vidět představení v překladu M. Hilského a to byl opravdu zážitek.

Vlastním knížku s textem přeloženým E. A. Saudkem (1958), a je to požitek. Nevím kdo přeložil ta novější vydání, ale jsou tací, kteří hledají "nové" přebásnění", tak nevím, které je lepší, ale to jde mimo mne .Básník P. B. Shelley nazval tuto hru "nejdokonalejší ukázkou světové dramatické poezie".