Izuku Midorija: Počátek

Moje hrdinská akademie se rozjíždí hodně rychle. Autor se s ničím dlouho nepáře. Už během úvodní kapitoly ve zkratce vysvětlí, jak se to má se superhrdiny i s jeho ústřední postavou. Věci se dějí ráz na ráz... Mohlo by se zdát, že to autor bere z rychlíku, ale všechno kupodivu drží pohromadě, a dokonce zpod toho zběsilého tempa vykoukne sem tam něco z minulosti, nebo vystrčí růžky náznak vážnějších motivů, kterých se možná dočkáme v budoucnu.
Manga je sice klasifikována jako shounen – tedy primárně akční, dobrodružné čtení pro mužskou část populace – ale myslím, že si v ní každý najde to svoje. Je to o nezbytné tvrdé práci, pokud si chce někdo splnit svůj sen, a kromě akce – které v dalších dílech nepochybně přibude – nabízí i postavy se slibným potenciálem.
Japonci si libují v příbězích ze školního prostředí a v příbězích, v nichž se z outsidera stane ten nejhustější týpek pod sluncem. My Hero Academia kombinuje obojí a soudě podle prvního svazku má slušně zábavný potenciál do budoucna s visícím otazníkem nad možností přesahu.

Takový Naruto líznutý západním superhrdinským komiksem. Děj na nic nečeká. První svazek rychle vysvětlí fakta a jede se na to. Postavy jsou zajímavé a nekonvenční, i když u spousty z nich si řeknete, že už jste je někde viděli. Hlavní hrdina je tuctový. Díky čemuž se do něj čtenář může snadno projektovat. Rozhodně dám pokračování šanci.

Kresby jsou zajímavé a Izuku Midorija má zajímavý začátek své hrdinské cesty. Žije ve světě, kde je normální mít nějakou schopnost a naopak jsou považováni za nenormální ti, co je nemají. Schopnosti se každému projeví kolem čtvrtého roku života a dokonce to lze poznat i podle kostí. Izuku se touží stát superhrdinou a pevně věří tomu, že se jím stát může.
Ve škole si z něj dělají legraci, trochu ho i šikanují, ale pak... Se stane něco, co mu začne měnit život a je o krůček blíže svému snu.

Příběh je zajímavý, čte se celkem dobře, ale něco mu chybělo. Neupoutal mne tolik, abych jej vydržela číst v kuse. Je to pro mladší čtenáře, ale stejně... Nějaká jiskra, dle mého / pro mne, tomu chyběla.

Jako jo, asi to má potenciál a neni to uplně k zahození. Hodně je to navoněný Narutem a hlavní hrdina je hodně, přehodně skromnej, pokornej a ustrašenej. Je zajmavý kolik se do jednoho sešitu dalo nacpat věcí a sem si jistej, že to neni ani zdaleka poodhalení budoucího děje. Já osobně sem rád za zasvěcení, ale dalšímu dílu se budu věnovat jen a pouze pokud bych ho někde náhodou dostal.