Tvrdohlavá Marie

Zhoř biografie prostě psát umí! Knihu jsem četl jen jednou v dětství a dodnes ve mně přetrvává dojem, že to byla jedna z nejlepších knih, co jsem (nejen) v té době četl. Strhující příběh o radostech a strastech Marie Curie-Sklodowské.

Zhořova Tvrdohlavá Marie se četla podobně lehce jako Doktorka z domu Trubačů od Borské. A nějaká příbuznost by se našla i mezi hrdinkami obou životopisných románů, neboť se jednalo o ženy rázné, vzdělané, vysoce inteligentní a mimořádně cílevědomé. Ačkoli mi tedy při čtení zůstával rozum stát, jak mohla neuvěřitelně vědecky nadaná Marie Curie naprosto postrádat zdravý rozum, když přišlo na péči o sebe samu. Inu, nepraktičnost velkých myslí... Popisy snah o nalezení čistého rádia zaujmou i takovou humanitní krysu, jako jsem já, neboť vyprávění víceméně obchází technickou stránku procesu a zaměřuje se na to, jak výzkum ovlivňoval Mariin život. A já teď mám chuť si o paní Curie-Sklodowské přečíst ještě něco, abych se dozvěděla, kudy se její cesty ubíraly dál.

Autor chce ukázat, že i žena je schopna dokázat velké věci, stejně jako muž. Marie je jedna z nich, i přes velké trápení jde stále za svým cílem...krásný příběh o držitelce Nobelovy ceny Marii Curie Sklodowské. Velmi čtivá a zajímavá knížka, kde mimo jiné jsou vykresleny tehdejší poměry v Polsku, náročná práce polské vědkyně a také její osobní život.

Knihu jsem našla v Knihobudce v Pasekách nad Jizerou ještě v doprovodu dalších pokladů. Nicméně, tohle... Tohle mne doslova rozsekalo. Nejenom krásnou češtinou a strhujícím uměním vypravěče, ale také příběhem, který sepsal život naplněný od jeho začátku až po svůj úplný konec. Jak by řekl můj 4 letý syn: Mami, budeš čubrnět. A já čubrním. Otiskly se do mne překrásné lidské hodnoty, touha po poznání, odvaha, trpělivost, láska k bližnímu, životní smysl. Ta kniha mne objala nejenom slovy, ale také hloubkou, která se zapsala do mne samotné. Tak tedy díky, pane Zhoři, sepsal jste znamenitě.