Ona

V této knize, i přes onu experimentální formu dochází k vývoji textu. Přibližně první třetina mi připadala nejzajímavější. Právě k ní se nejvíce vztahuje označení „snový labyrint“. Při čtení je možné do tohoto labyrintu upadnout tak, jako upadáme do povrchního spánku s tím rozdílem, že nám po snění zůstávají pouze pocity, které jen stěží vyjádřit dějem, Ferlinghetti však našel slova tak přesvědčivá, že lze jen závidět. V dalších částech rozpoznáváme odlišný autorský přístup, surreálno přechází v útržky reality až nakonec k známé hře na asociace. Mne se jak už jsme napsala nejvíce líbila, respektive mi byla nejbližší první část, po té mi připadalo že kvalita trochu upadá. Věřím ale, že se čtenář a jiným vkusem zastaví u jiné části, nepochybně totiž každý vnímá tyto formy jinak, a nelze posoudit knihu jako výbornou nebo právě opačně, je nutno to nechat na psychice a rozpoložení čtenáře…