Kronika rodu Příšeráků

Nemyslel jsem si, že by tahle kniha byla nějak hodnotná, přesto mě svým názvem nalákala, abych si ji přečetl. Už v polovině mi dala sama za pravdu, že mé myšlenky byly správné. Nejedná se o nijak kvalitní knihu, ačkoliv vtipných přirovnání a humorného líčení těhotenství, porodu a mateřství je tu habaděj. Dá se říct, co odstavec, to je nějaká vtipná hláška, ale spíš nad radostí být matkou tu vede jasná ironie. A to je ten největší kámen úrazu. Tahle ženská ironie. Od začátku do konce jsou tu ironické poznatky na to, že autorka je žena a bude matkou/stala se matkou. Neustále dává za vinu svému manželovi, že pracuje. Neustále si na vše stěžuje, i když ironickým vtipem. Tahle kniha jasně koketuje s feministickou příručkou a nepodá si s ní ruku jen v tom, že se autorka snažila to psát jasně s humorem. [2. přečtení, 2. hodnocení, 1. komentář, 60%]

Jedna úžasná mala kniha o úskaliach a šťastí novopečenej maminky maleho ďábla.

Žiadne ekobio matky s dieťaťom anjelika ale ničím neskrývana pravda o tehotenstve, pôrode a následných začiatkoch milovaného materstva a materskej dovolenky vyflusnutej mami v podobe zombie

Dlho som sa tak nezasmiala, úžasné hlášky, prirovnania a nie raz som si povedala, že ďakujem za mojich "anjelikov" lebo pri tomto by som zošedivela

„První dny mateřství jsem ještě byla jakž takž schopná spát i při kňouracích preludiích nadaného řvounka, ale pak šla kvalita i kvantita spánku rychle do kopru. A může za to evoluce, ta proradná d****, která většinu samic schopných rozmnožování vybavila jakýmsi šestým smyslem či sonarem."

Madlu znám jako autorku hororů, jako jednu z nejdrsnějších autorek hororových příběhů, kde je obzvláště dětem dost nakládáno...

No po dočtení její humorné prvotiny, střípků z jejího mateřského života, musím uznat, že se asi nedivím, že se těm papírovým dětem mstí :-D

Ale samozřejmě si dělám legraci :-D Madla nám v Příšerácích nabízí pohled do života zničené matky s malým kojencem, a velmi věrohodně nám popisuje, že nic není perfektní tak, jako o tom píší v knihách o dětech.

Neexistují jen hodné a spavé miminka, které se nakojí za 20 minut a pak dvě až tři hodiny klidně spinkají. Oni existují i malí satánci, kteří z matky vysají i tu poslední špetičku energie a ještě si kopnou do té beztvaré hromádky, co z ní zbude :-D

Madla se s tím vším statečně poprala a ještě nám dovolila nahlédnout a dokonce to vše zvládla okořenit sobě vlastním sarkastickým humorem a nadhledem :-)

Velmi příjemné překvapení mi přinesla tahle jednohubka, kterou by si měly přečíst zasloužilé a vysloužilé matky a případně matky na mateřské - protože ano, vždy může být ještě hůř :-D :-D :-D Rozhodně nedoporučuji bezdětným a děti chtivým ženám :-D

„V realitě běžné každodennosti však obyčejná rodičovská dovolená vypadá jako pobyt odsouzence na doživotí v severokorejském gulagu."

Kronika rodu Příšeráků je zábavně pojaté vyprávění o každodenním boji novopečené matky. Začíná to zcela nevinně a končí to ještě nevinněji — ale takový už život je. Mateřství je prostě zázrak, i když tady to místy vypadá spíše jako prokletí.

Autorka s nadhledem ukazuje, že rodičovství není růžové, jak se tváří reklamy (a už vůbec ne jako na sociálních sítích) — je to divoká jízda plná momentů, které mohou sloužit jako antistresový manuál nové generaci rodičů. A nebo jako odstrašující případ :D

Díky autorčině stylu, který kombinuje černý humor, sebeironií a odvážná přirovnání, se čtenář nejen zasměje, ale také uklidní, že v tom není sám. Nedoporučuji číst před porodem :D